Evropa má dostatečnou síť čerpacích stanic na LPG

18. srpen 2011

Kdo jezdí na LPG, tedy lidově řečeno na plyn, určitě nechce při svých letních cestách po Evropě přecházet z laciného plynu na dražší benzín. Naštěstí nemusí, protože síť čerpacích stanic na plyn je po celé Evropě. Jejich seznam najdete na internetu, většinou jsou dobře značené a je jich dostatek ve všech okolních zemích. Pozor si však musíme dát na určité rozdíly.

U nás musíte o natankování požádat obsluhu, což v zahraničí ve většině případů neplatí. Obsloužíte se sami podobně jako při čerpání benzínu nebo nafty. Na jednu záludnost upozorňuje Jan Kieslich z královéhradecké firmy Novagas. „Lidé si sice sami zapojí pistoli do nádrže, ale už nevědí, že se musí zmáčknout tlačítko na pistoli a po celou dobu tankování ho držet, jinak nádrž zůstane prázdná.“

Může se však stát i to, že pistole do nádrže nebude pasovat. V Evropě se používají tři různé druhy koncovek. U nás, na Slovensku, v Maďarsku, Rumunsku, Itálii a také v německém příhraničí používají stejná plnící hrdla jako my. Dále od našich hranic v Německu mají už jiná, takzvaná belgická, případně holandská hrdla. V takovém případě potřebujete pro natankování redukci. „Všude u čerpacích stanic by měly jednotlivé redukce být. Občas se můžete setkat s určitou neochotou čerpadlářů, ale většinou není problém se s nimi domluvit. Někde se redukce dají i koupit, ale raději doporučuji je pořídit už v Čechách – jedna redukce vyjde zhruba na pět set korun.“

Ve většině států se používá stejně jako u nás označení LPG, v Itálii GPL. Pokud v Německu narazíte na označení Erdgas, nejedná se o LPG, tedy propan butan, ale o stlačený zemní plyn CNG. Na jeho čerpání se však používají úplně jiné koncovky, takže zemní plyn nenatankujete omylem ani s redukcí.

Jak jsou na tom v zahraničí s kvalitou tohoto paliva? „V zahraničí bývá plyn většinou kvalitnější než u nás. Ze zkušenosti víme, že si lidé po návratu například z Itálie nebo Holandska pochvalují, že na jednu nádrž plynu ujeli o sto kilometrů víc. Tam totiž existuje přísná kontrola na dodržování směsi, ve které by mělo být 60 procent propanu a 40 procent butanu,“ dodává Jan Kieslich, který se přestavbám aut na plyn věnuje už od roku 1981 a v naší zemi patřil k průkopníkům tohoto pohonu.

ÚAMKTuristické informace v seriálu Autem po Evropě připravujeme ve spolupráci s ÚAMK.
autor: mkk
Spustit audio