Nehodě je jedno, kde se stane, jak ji řešit v cizině?
Jen na českých silnicích se každý den stane na dvě stě dopravních nehod, ke kterým musí vyjet policie. Další stovky těch menších pak řešíme sami. Proto nepřekvapí, že každoročně v zahraničí způsobíme na 10 000 nehod. Nehodě je jedno, kde se zrovna nacházíme. Stane-li se nám ale na dovolené a ještě k tomu za hranicemi, je to dvojnásob nepříjemné.
Základem je povinné ručení, ze kterého bude hrazena veškerá škoda, kterou způsobíme. Proto si před cestou musíme jeho platnost zkontrolovat a nezapomenout doklad doma. „Zelená karta je dnes již dokladem jak pro vnitrozemské pojištění, tak jako doklad do zahraničí. Je platná po celé Evropské unii a v dalších státech v rámci Evropy a zdůraznil bych řidiče, kterým by se mohla stát dopravní na německém území – policie v Německu odebírá při dopravní nehodě jeden originál zelené karty. Je proto důležité mít u sebe dvě vyhotovení,“ upozorňuje pojišťovací makléř Pavel Ronovský.
První, co po případné nehodě uděláme kdekoliv, je zajištění místa nehody a bezpečnost všech zúčastněných. Pak se v zahraničí doporučuje přivolat policii. „Když jsme v zahraničí, doporučujeme volat pokaždé policii k jakékoliv drobnější i vážnější nehodě. Policie na místě nehodu vyšetří, zapíše ji do protokolu a je to lepší i pro nás při řešení dané události s naší pojišťovnou i pojišťovnou v zahraničí,“ radí Petr Vomáčka z ÚAMK.
Dalším krokem by měl být telefonát do naší pojišťovny, ať jsme viníky nebo poškozenými. Tam nám poradí další postup, navíc máme zpravidla k pojistce nějakou asistenční službu. „Záleží, jaký rozsah asistenční služby má sjednaný anebo je uplatněn v pojistné smlouvě. Vztahuje se někdy pouze na případ dopravní nehody, ale dnes ve většině případů i na riziko poruchy daného vozidla. Asistenční služba zajistí veškeré služby, které s tím souvisí,“ popisuje Pavel Ronovský.
I u nás už jsme si zvykli drobné nehody řešit bez policie. To v zahraničí doporučujeme pouze u těch opravdu drobných a po poradě s pojišťovnou. Pak musíme mít k dispozici takzvaný Evropský formulář o dopravní nehodě.
„Vyplňujeme evropský formulář a ve dvou jazycích – v češtině a druhém evropském jazyce, kterým rozumí druhý účastník nehody. Nejlepší je angličtina, němčina, italštině většinou nerozumíme my, takže je nejlepší si u své pojišťovny vzít anglický nebo německý formulář, pojišťovny ho vystavují,“ vysvětluje Petr Vomáčka.
Stejný formulář ve svém jazyce pak bude mít u sebe i protistrana. Zkontrolujeme, zda jsou shodné a společně je vyplníme. Nesmíme zapomenout vyplnit skutečně všechny kolonky a vzájemně si formuláře podepsat. Měli bychom také místo nehody nafotit a vzít si kontakty na případné svědky.
