Aleš Loprais chce potrápit „ruské kluky“
Kopřivnická značka Tatra se na rallye Dakar po letech opět blyští, přestože z původně čtyř kamiónů zbývá v soutěžním poli pouze jediný. Řídí ho synovec šestinásobného dakarského vítěze Karla Lopraise, na kterého by mohl navázat.
Aleš Loprais dokázal vyhrát nejen šestou, ale i včerejší sedmou etapu a vklínil se mezi ruské kamazy na druhé místo. Na vedoucího Kabirova teď ztrácí pouhých šestnáct minut. „Jsme rádi za další dakarský vavřín na našem kontě a doufáme, že jsme ruské kluky trochu potrápili. Etapa byla hodně technická a rychlá se spoustou písečných dun. Když jsme před cílem měřeného úseku dojeli jeden ze soutěžních touaregů, došlo nám, že budeme opravdu rychlí. Polovina závodu je sice za námi, ale stát se může cokoliv – to moc dobře víme. Důkazem toho jsou havarovaná auta na trati, které v průběhu dne míjíme,“ řekl Aleš Loprais našemu dakarskému reportérovi Janu Říhovi.
„Piloty týmu Kamaz jste jistě potrápili, protože jste se v průběžném hodnocení posunul na druhé místo před obhájce loňského prvenství Vladimira Chagina. Naše informace z ruského týmu jsou, že Chagin je velmi podrážděný a musí svému kamazu šlapat na krk, aby vám stačil. „Poskytované informace mohou být jen psychologická hra ruského týmu. Když jsem ho viděl včera, vypadal velmi klidně a vypil s námi i sklenku. Nemyslím si proto, že by měl být nějak podrážděný. Na Dakaru bojuje v první řadě každý sám se sebou. V průběhu rychlostní zkoušky ani nemáme přehled o ostatních vozech. To se dozvíme až po dojezdu do bivaku. Akorát můžete tušit, že jedete dobře, protože vás nikdo nepředjíždí a naopak vy se posouváte vpřed přes další závodníky.“
Sedmá etapa byla zkrácena o víc než polovinu. Vyhovovalo vám to, nebo jste si věřili i na nejdelší etapu letošního ročníku? „Ve finále to bylo dobře, protože kdo ví, co by se mohlo stát. Třeba by nás postihl defekt a o první místo bychom přišli. Každému přeje štěstí někdy jindy, na nás se obrátilo právě dnes. Uvidíme, jestli se nám bude dařit i nadále, protože letošní ročník je opravdu tvrdý. Vlastně od startu první etapy je rozdíl mezi námi a ruskými kamazy jen pár minut, najeto máme několik tisíc kilometrů a lišíme se jedním defektem. To je prostě neuvěřitelné. Z maratónského závodu se stal sprint.“
V jaké kondici je vaše tatrovka? „Zatím jede skvěle. V servisu se jí snažíme věnovat maximum času i úsilí, aby byla na startu následující etapy opět v perfektním stavu. Ovšem naše podmínky jsou značně omezené. Snažíme se zajíždět co nejlepší umístění, což s sebou nese i občasné hrubější zacházení. Podvozku se zatím větší škody vyhýbají, jede skvěle, tak doufám, že ta naše kobylka vydrží až do konce,“ uzavírá Aleš Loprais.
