Jaroslav Valtr: tak obrovské duny jsem ještě neviděl

9. leden 2012

Všech pět českých kamiónů zvládlo nástrahy první poloviny rallye Dakar 2012. Nejrychlejší z nich je tatra Aleše Lopraise na druhém místě se 17minutovou ztrátou na prvního Nizozemce De Rooye s ivecem.

Největší technické problémy z našich nákladních aut postihly liaz řízený jedním z dakarských nováčků za volantem. Hned na začátku odešel chladič řízení a potom přišly problémy se spojkou. Jaroslav Valtr připisuje trable se spojkou hlavně své nezkušenosti. Na Dakar se totiž přijel především učit.

V jakém stavu je tvoje liazka při dni volna?

„Autu nic není, je v perfektní kondici. Teď bude záležet pouze na mě, jak s ním dokážu jet. Podobný terén vidím poprvé v životě, je pro mě tedy zcela nový. Některých dun jsem se bál a nevěděl jsem, jestli je mám sjet – párkrát jsme se proto nad dunou zastavili a přemýšleli, jestli to raději neobjet. Po chvíli jsem si na příkré svahy dun zvykl, ale nevěděl jsem, jak se auto chová a reaguje. Přece jen je to kamión,“ popisuje Jaroslav Valtr v rozhovoru s reportérem Janem Říhou přímo na rallye Dakar.

Říkal si, že jsi na Dakar přijel získávat zkušenosti. Bylo v první polovině závodu něco, co tě vysloveně překvapilo?

„Velká překvapení to pro mě nejsou, protože pár pouští už jsem viděl a také projel. Po pravdě jsem byl trochu zaskočen velikostí a rozlohou písečných dun – mají převýšení snad tisíc metrů, ale zase se po nich dá mnohem lépe jet.“

Jak se ti daří večer usnout v neutichajícím ruchu elektrických centrál a nástrojů mechaniků?

„Z jedné strany ve stanu někdo chrápe, z druhé zase vrčí centrála, za hlavou máte nastartované auto a u nohou zase nějaký bláznivý motorkář začne ve dvě ráno zkoušet motorku. Tady je to ale normální a usínání mi problém nedělá. Spím okolo šesti, sedmi hodin denně, takže problémy nepociťuji.“

Práce na liazce Jaroslava Valtra

Vadí ti všudypřítomný prach, nebo sis na něj už zvykl?

„Prach je nejen v jídle a v očích, ale i na jiných místech na těle. Jako problém to však necítím, s tím se smíříte. Při jízdě v kamiónu musíme mít hodně přivřené okénko, aby se do kabiny nedostal prach, protože by nás v podstatě oslepil.“

Po polovině soutěže jste zatím na 25. místě. Jste s tím spokojeni vzhledem k předchozím problémům?

„Umístění raději vůbec neřeším. Pokud se člověk jede učit, nesmí na to koukat. Zatím jsme v polovině závodu a někdo ještě může vypadnout. Pokud to bude do dvacátého místa, budu spokojen,“ uzavírá Jaroslav Valtr.

autor: jař
Spustit audio