Karel Loprais sleduje Dakar z domova
V historii rallye Dakar, jejíž 35. ročník startuje už zítra z hlavního města Peru v Jižní Americe, je zlatým písmem napsáno jméno Karel Loprais. Šestkrát totiž dokázal slavný pouštní maratón vyhrát za volantem kamiónu Tatra. Dnes už sleduje závod z domova kvůli pracovním záležitostem, ale i zádům, která dostala při závodění zabrat. Z jedné z nehod si totiž odnesl zlomeninu obratlů.
Ironií osudu je, že něco podobného potkalo při loňském Dakaru jeho nástupce za volantem tatry, synovce Aleše. Ovšem jak jeho strýc potvrdil našemu dakarskému reportérovi Janu Říhovi, Aleš už je v pořádku a připraven bojovat v kategorii kamiónů o co nejlepší umístění.
„Aleš na sobě velmi zapracoval a díky tomu se dostal do perfektní formy. Chtělo to chvíli klidu, aby obratle dobře srostly, a potom začal s intenzivním tréninkem. Mně se vlastně stalo něco podobného, ale oba dva jsme měli to štěstí, že jsme nemuseli podstoupit operaci páteře,“ říká Karel Loprais.
Po těžkých nehodách s úrazy se i u závodníků může objevit blok, který je zpomalí. Nic takového ale kdysi nepotkalo ani Karla Lopraise ani teď jeho synovce Aleše.
„Aleš už prokázal, že žádný blok nemá. Při letošním ročníku Silk Way Rallye ruským kamazům dělal velké vrásky. Doufám, že bude na Dakaru pokračovat ve výkonech, které předvedl v minulém ročníku. To byl obrovský úspěch. Škoda jen té nehody, která je o možné vítězství připravila.“
Mikrospánek přetrhal naděje na dobré umístění
Mikrospánek mechanika Loprais týmu při přejezdu mezi dvěma rychlostními zkouškami a následné kotrmelce Tatry Jamal loni znamenaly konec nadějí v boji o vítězství v kategorii kamiónů. Alešovi tehdy patřilo druhé místo s minimální ztrátou na pozdějšího vítěze Gerarda de Roye s ivecem. Pro jeho strýce Karla to bylo o to horší, že byl doma a čekal na přesné informace. Ty se naštěstí v dakarské rodině Lopraisových šíří velmi rychle.
„Nervozita je větší než za volantem v Dakaru, protože tam je člověk na místě a ví, co se děje. Naopak my sedíme u internetu a čekáme na každou informaci, která se objeví. Hlavně tedy maminka sedí u počítače a předává informace. O nehodě jsme věděli hned, ale neznali jsme podrobnosti.“
Ještě dnes, sedm let po skončení závodní kariéry Karla Lopraise, si spousta fanoušků, ale třeba i novinářů myslí, že Aleš je Karlův syn. A jak šestinásobný dakarský vítěz zdůrazňuje, nemá cenu se tím nechat rozházet.
„Ano, to se děje pořád. Mnoho lidí to neví. Jsem rád, že převzal otěže právě Aleš, protože to zůstalo v rodině a díky tomu je jméno Loprais stále na výsluní,“ uzavírá Karel Loprais.
