Rallye Dakar 2012 - prokletí českých kamiónů v Jižní Americe pokračuje
Rallye Dakar se opět prohnala Jižní Amerikou a na trase 34. ročníku zároveň už 27. státem, kterým konvoj projel. Bylo jím Peru. Ani tentokrát se české kamióny nezbavily prokletí těžkých havárií, které je po přestěhování nejtěžší rallye světa z Afriky do Jižní Ameriky provázejí. Nejvážnější nehodu mezi nákladními auty měla totiž žlutá Tatra Jamal našeho nejrychlejšího pilota Aleše Lopraise bojujícího o celkové prvenství. Navíc mimo soutěžní trať.
„Třikrát a dost!“ řekli si pořadatelé rallye Dakar. Po třech ročnících na trase Argentina–Chile–Argentina se startem a cílem v Buenos Aires přišli s novinkou v podobě startu a cíle v jiném místě a hlavně s rozšířením seznamu dakarských zemí. Účastníci 34. ročníku se tak sjížděli na konci roku do argentinského letoviska Mar del Plata, kde soutěž 1. ledna odstartovala. Od cíle v peruánské Limě je tehdy dělilo 14 dní tvrdé dřiny na trase dlouhé bezmála 8,5 tisíce kilometrů. S ní se potýkalo celkem 443 strojů, cíl však spatřilo jen 247 z nich.
Na pořádnou porci písku, prachu a kamení se připravovalo také sedm českých strojů, přesněji pět kamiónů, jedna motorka a čtyřkolka. Právě u ní jsme si oprávněně mohli dělat naději na celkové vítězství, protože její řídítka měl až do cíle ovládat pětinásobný dakarský vítěz mezi čtyřkolkami, 54letý Josef Macháček. Jenže ještě než ujel první soutěžní kilometr, byl v podstatě ze hry venku.
Při administrativních a technických přejímkách ho pořadatelé společně s dalšími šesti evropskými jezdci vyřadili z oficiální klasifikace čtyřkolek kvůli úpravám stroje, které neodpovídaly homologaci. Podle pořadatelů však šlo spíš o administrativní problém okolo oficiálního názvu čtyřkolky, která vycházela konstrukcí ze čtyřkolky značky Yamaha, ale měla vestavěný motocyklový motor. Jednoduše řečeno, kdyby měla místo Yamaha název třeba „Macháček quad“, nejspíš by homologací prošla. Řády rallye Dakar totiž přestavby sériových strojů na speciály vhodné pro takto extrémní závod v zásadě povolují.
Tahanice o názvu a hlavně vyřazení ze soutěže čtyřkolek každopádně znechutily Josefa Macháčka natolik, že neslyšel na nabídku komisařů pokračovat v závodě mimo hlavní kategorii a po druhé etapě sám ze závodu odstoupil. „Sám moc nevím, co jsem udělal špatně. Pořadatel se nám to sice snažil na základě paragrafu vysvětlit, ale ten se od minulého roku nezměnil. Myslím si, že to byl evidentní krok k znechucení účasti jezdcům, kteří měli na to, aby letošní Dakar vyhráli.“
Náročný Dakar někdy chybu neodpustí
34. ročník rallye Dakar ještě ani pořádně nezačal a už se v bivaku stála minuta ticha za jeho první oběť. Těžkou nehodu při první etapě měl dva kilometry před cílem měřeného úseku 38letý argentinský motorkář Jorge Boero. Přestože byl u něj vrtulník s lékaři do pěti minut, při transportu do nemocnice Argentinec vážným zraněním podlehl. Celkově se stal 52. dakarskou obětí.
Jediný Čech mezi motorkáři Jan Veselý se tomu moc nedivil: „Trať úvodní etapy byla pekelně rychlá a z celkových 57 kilometrů se asi 50 dalo jet s plynem na doraz. Na konci měřeného úseku byly i desetikilometrové rovinky, kde se dalo jet až 160kilometrovou rychlostí. Místo bylo nebezpečné kvůli kombinaci vysoké rychlosti, písčitého a prašného povrchu a vyjetých kolejí. V takovéto rychlosti stačí například drobné kopnutí od hrbolu nebo špatné přenesení váhy a může se stát fatální nehoda.“
Už úvodní argentinské etapy potvrdily varování, že 34. ročník bude těžký od začátku až do úplného konce. Navíc začínající jihoamerické léto sužovalo soutěžící úmornými vedry, a tak se některým doslova vařil benzín v nádrži a jejich stroje chvílemi nejely. Paradoxní je, že pátá etapa musela být zrušena kvůli sněhu. To když rallye Dakar překonávala nejvyšší bod celé soutěže průsmykem svatého Františka v nadmořské výšce téměř 4750 metrů při přejezdu And z Argentiny do Chile. Noční sněžení a silný vítr však pořadatele donutily zrušit měřený úsek a zorganizovat hromadný bezpečný přejezd hor.
Přepisovaly se historické anály
V každé z kategorií bylo záhy jasné, kdo bude bojovat o vítězství. Mezi motorkáři opět došlo na souboj elitních jezdců továrního týmu KTM, tedy vítěze Dakaru 2011 Španěla Comy a Francouze Desprése. Nakonec se radoval ten druhý, když Comu postihly technické problémy a v klíčových momentech ho zradily i jeho navigační schopnosti.
V hodnocení aut armádě vozů Mini s polotovární podporou zdatně sekundovaly po většinu rallye dva vozy hummer řízené Američanem Gordonem a obhájcem vítězství Katařanem Al Attiyahem. Technické problémy nakonec rozhodly o tom, že druhý jmenovaný do cíle vůbec nedojel a první se musel smířit s pátým místem. Úspěch slavila jistá a vyrovnaná jízda jedničky týmu X-Raid a pilota mini v zelených barvách Francouze Stéphana Peterhansela, který včetně svých vítězství na motorce dokázal slavnou rallye vyhrát už po desáté.
Zpestřením startovní listiny aut se stala premiérová dakarská účast bývalého polského skokana na lyžích Adama Malysze. Pro nás Čechy o to zajímavější, že vůz mu připravoval tým Offroadsport z Dřevohostic. Majitel týmu Miroslav Zapletal a navigátor Tomáš Ouředníček, sedmá posádka v kategorii aut při Dakaru 2009, navíc Polákovi dělali podporu jako rychlá asistence, která veze důležité náhradní díly a k nim mechanika pro opravy přímo na trati.
To se nakonec ukázalo pro Adama Malysze jako velmi důležité, aby mohl vyjet na cílovou dakarskou rampu jako 38. v pořadí. Jak sám řekl, rallye Dakar je těžší než skákání na lyžích: „Délka závodu 14 dní je to nejtěžší. Když navíc zůstanete na trati dlouho do noci, už se moc nevyspíte. Velmi náročné jsou také vysoké teploty, v některých dnech bylo dokonce kolem 55 stupňů.“
Tatra Aleše Lopraise po vážně nehodě odstoupila z 2. místa
Pro české fanoušky měl Dakar 2012 obrovský náboj ve skvělých výkonech Aleše Lopraise s tatrou, který až do osudné deváté etapy bojoval s De Rooyem na ivecu o vítězství v kategorii kamiónů. Po osmé etapě, kterou vyhrál, ztrácel náš pilot na Nizozemce v čele pouhou čtvrthodinu. Do té doby mu stoprocentně vycházela „bezdefektová“ taktika: „Jedeme tak, abychom pneumatiky neprorazili. Proto je po každé etapě měníme. Je pravda, že několikrát jsme dojeli bez defektu spíš silou vůle, ale vyšlo to,“ glosoval Aleš Loprais.
Ovšem potom jeho vůz těžce havaroval na dlouhém přejezdu mezi dvěma rychlostními úseky. Za volantem seděl mechanik Petr Almáši, kterého přemohl mikrospánek. „Seběhlo se to velmi rychle. Kvůli únavě jsme sjeli z dálnice. Ta vedla na asi dvoumetrovém náspu, ale vzhledem k tomu, že auto jelo docela rychle, tak se ihned zapíchlo do písku a šlo přes čumák na střechu. Byla to obrovská rána,“ popisoval nepříjemné okamžiky navigátor Michal Ernst, který z nehody vyvázl jen s lehkými zraněními. Mechanika nechali argentinští lékaři s prasklou lebkou nad levým uchem v týdenní péči tamní nemocnice, pilot Aleš Loprais odletěl po dni v nemocnici se zraněnými zády domů.
V soutěži zbyly čtyři české kamióny a motorkář Jan Veselý, který jel svůj třetí Dakar. Mohl porovnat, jak byl ten poslední s novou zemí na trase v podobě Peru náročný. „Tento ročník byl rozhodně těžší. Obzvlášť od peruánské části byl závod hodně tvrdý.“
Nejvýše z českých kamiónů skončil také při své třetí dakarské účasti Martin Kolomý s tatrou. Jemu se peruánská část soutěže vysloveně líbila. „Je to tu nádherné, jsou tu obrovská dunová pole. Na jízdu i na techniku jízdy je to tu mnohem hezčí a lepší než v Argentině. Byl jsem opravdu unesen typem místních dun a byl bych moc rád, kdyby tu rallye zůstala,“ popsal Martin Kolomý.
To se nakonec splnilo, i když Dakar 2013 nebude v Peru začínat, ale končit.
