Dakar 2010 - Prokletí Čechů a divácká smrt na úvod
Krize se zakousla i do slavné pouštní rallye. Ubylo sponzorů a mecenášů, takže na start 32. ročníku rallye Dakar se postavilo o 27 procent méně strojů než před rokem. Na trať vedoucí opět Argentinou a Chile, dlouhou devět tisíc kilometrů a rozdělenou do čtrnácti etap, se jich 1. ledna vydalo 362. V itineráři tentokrát úplně chyběla argentinská Patagonie, naopak většina závodní trasy křižovala nejsušší místo na zemi, chilskou poušť Atacama.
Ekonomické problémy pohřbily i některé ikony rallye Dakar. Tovární tým Mitsubishi, který se pyšnil dvanácti vítězstvími v kategorii aut, což se žádné jiné značce nepovedlo, už na jaře roku 2009 oznámil, že končí. Závodní konvoj rallye Dakar 2010 se musel obejít i bez dvou velkých francouzských osobností kategorie aut – bývalého skvělého lyžaře a vítěze Dakaru Luca Alphanda, který se ještě nestačil úplně zotavit po vážné nehodě na motorce, a jeho krajana Jeana-Louise Schlessera. Ten dal opět přednost africké obdobě Dakaru s názvem Africa Race.
Pořadatelé rallye Dakar si při její prvním ročníku v Jižní Americe libovali nad obrovským diváckým zájmem hlavně v Argentině. Zároveň se však před startem toho druhého báli jejich temperamentu a hlavně přirozeného sklonu riskovat při touze být co nejblíž trati a závodníkům. S oběma jihoamerickými státy se proto dohodli na pohotovosti 25 tisíc policistů, kteří usměrňovali diváky v nebezpečných úsecích. Nepomohlo to. Už první měřená etapa přinesla smrt přímo na trati, naštěstí poslední v celém závodě. Střet s vozem Němce Schultise nepřežila osmadvacetiletá Argentinka Soňa Galardová.
„Tady je naprosto běžné, že fanoušci při přejezdech skáčou na auto, bouchají do něj a snaží se dostat co nejblíž k trati. Člověk je nervózní a unavený z toho, jak dává pozor, aby se něco nestalo. To mi začalo na jihoamerickém Dakaru docela vadit,“ přibližuje současná rizika slavné rallye pilot Liazu Martin Macík.
Rekordní účast sedmnácti českých strojů na startu (5 motorek, 3 čtyřkolky, 4 auta a 5 kamiónů) se začala rychle ztenčovat. První etapa znamenala konec tatry Tomáše Tomečka, který stejně jako při prvním jihoamerickém Dakaru havaroval. „Byl jsem rychlý v zatáčce, najel jsem kolem nejspíš na kámen, neudržel volant a už jsme leželi na boku. Po malé chvíli do naší tatrovky narazil Ginaf Nizozemce Brinka, který se nás snažil předjet. Už je toho dost, chybu musím hledat u sebe a nevylučuji, že skončím se závoděním,“ říkal smutným hlasem v cíli etapy Tomáš Tomeček. Jeho navigátor Vojtěch Morávek odnesl havárii zraněným ramenem. Mechanik Petr Vojkovský si převrácení a náraz kvůli otřesu mozku vůbec nepamatoval.
Hned následující den jsme přišli o dalšího jezdce Tatry Aleše Lopraise. Ten se snažil držet kamazů, které od začátku soutěže nasadily drtivé tempo a budovaly si suverénní náskok v čele závodu. Ve stejném místě, kde skončil český pilot loni – v pohoří Sierra de Cordoba, vyletěl po defektu z úzké pisty. „Při nechtěném výletu z trati poškodily kameny a porost systém řízení i pohon přední nápravy tak vážně, že jsme ani přes maximální úsilí posádky nemohli pokračovat dál,“ shrnul svůj konec v závodě Aleš Loprais.
Aby toho nebylo málo, pětinásobný vítěz kategorie čtyřkolkářů Josef Macháček ve stejné etapě spadl ze svého stroje a zranil si rameno. S bolestmi sice dokázal odjet třetí soutěžní den, ale hned po přejezdu pohoří And a přesunu konvoje do chilské části soutěže musel i on odstoupit. Jako by na českých závodnících ležela kletba. Příjezd do pouště Atacama znamenal konec i pro Martina Macka, který měl z našich motorkářů nejvyšší ambice. Ty však zadupal do země zničený motor jeho yamahy.
Poušť Atacama sužovala závodníky jemným prachem, kamením a dunovými poli, kterých však podle soutěžících bylo na Dakar málo. Teploty několikrát atakovaly hranici 50 stupňů Celsia ve stínu. Ani v nejsušším místě na světě se české barvy nezbavily kletby nehod. První z nich tam měl dakarský nováček na čtyřkolce Martin Plechatý.
„Jel jsem celkem v klidu, sledoval navigaci, když jsem najednou vjel do hlubokého koryta. Vylétl jsem ze čtyřkolky a zvládl pár salt. Odneslo to moje rameno. Chtěl jsem pokračovat dál, ale nešlo to. Točila se mi hlava a byl jsem v šoku. Nakonec mě k lékařskému ošetření odnesl pořadatelský vrtulník,“ ohlédl se za nepříjemným zážitkem Martin Plechatý.
Ještě než se rallye Dakar dnem volna zlomila do druhé půlky, staly se dvě nejtěžší nehody v kategoriích motorkářů a osobních aut. Jen díky okamžitému zásahu pořadatelského vrtulníku přežil ošklivý pád a vážné zranění hlavy italský motocyklista Luca Manca, který se z bezvědomí probral v nemocnici v hlavním chilském městě Santiagu po osmi dnech.
Řízením osudu u toho byl i český pilot Miroslav Zapletal. Jeho mitsubishi v šesté etapě vlétlo na hranu obrovské díry schované za horizontem. Při dopadu se utrhla přední náprava na straně navigátora Tomáše Ouředníčka, auto se odrazilo a zastavilo se až po patnáctimetrovém skoku.
„Stalo se to na rychlé pouštní planině, kde žádné díry nebyly. Jen za nízkým horizontem, kam vedlo několik stop, byl schován kráter s průměrem asi tři metry. Narazili jsme v celkem vysoké rychlosti do protější stěny. Nebyla to ani jezdecká, ani navigační chyba. Prostě jen velká smůla. Byla to opravdu velká rána,“ vybavoval si Tomáš Ouředníček.
Přestože mu při nárazu praskly čtyři obratle, mohl se po nehodě hýbat. Hůř na tom byl sedmý nejrychlejší pilot loňského Dakaru Miroslav Zapletal. S velkými bolestmi páteře byl převezen vrtulníkem za lékaři, kteří rozhodli o jeho transportu do nemocnice v Santiagu a nezbytné operaci, při které mu byl zlomený a hnutý obratel zpevněn.
Příznivci české značky Tatra by na 32. ročník rallye Dakar nejraději zapomněli. Radost jim udělal jen počet pěti kopřivnických speciálů na startu. Ani jeden z nich totiž nedojel do cíle. Marka Spáčila, Martina Kolomého i Brazilce De Azeveda vyřadila porucha motoru. Prapor českých značek kamiónů tak držel jediný Martin Macík s liazem, který si chytrou jízdou bez nadbytečného rizika dojel pro skvělé čtvrté místo za dvěma vedoucími kamazy Čagina s Kabirovem a ginafem Nizozemce Van Vlieta.
Žádné drama nenabídla ani kategorie motorkářů. Jeden ze dvou favoritů Španěl Marc Coma totiž dostal penalizaci za nepovolenou pomoc v měřeném úseku. Nelegální výměna zničené pneumatiky posunula už potřetí na trůn druhého z favoritů Francouze Cyrila Desprese. Nejlepší z našich dojel David Pabiška na 26. místě.
Nejprestižnější kategorie aut byla zajímavá až do poslední etapy zásluhou jezdců suverénního týmu Volkswagen, který obsadil první tři místa. Až čtvrtý dojel nejrychlejší pilot polotovárního týmu BMW X-Raid a rekordman (devítinásobný vítěz Dakaru) Francouz Stephane Peterhansel. Boj o vítězství byl totiž otevřený až do poslední etapy, protože rozdíl mezi vedoucím dvojnásobným rallyovým světovým šampiónem Španělem Carlosem Sainzem a nováčkem týmu VW Katařanem Al-Attiyahem před ní byl jen 2:48 minuty. Olej do ohně ještě přilily spekulace o týmové režii a také malý incident, při kterém do sebe oba rivalové v předposlední etapě ťukli. „Nic vážného to nebylo, to se při závodech stává. Boj o titul se odehraje na trati, nikoli v zákulisí,“ měl jasno Al-Attiyah.
Sainz to však viděl trochu jinak: „Zbytečně do mě vrazil, to není chování dobrého týmového kolegy,“ komentoval incident. Jejich hašteření uklidnila až poslední etapa, při níž Katařan smazal z manka jen 36 sekund a Španěl se radoval ze svého premiérového vítězství v rallye Dakar. Do cíle v Buenos Aires nakonec dorazila o něco málo víc než polovina startovního pole, přesně 187 soutěžících. V případě Čechů to neplatilo. Ze sedmnácti strojů se jich v cíli v Buenos Aires ukázalo jen sedm. Prostě prokletý ročník.
Češi na Dakaru 2010:
Motocykly:
15 Martin Macek – nedojel
62 David Pabiška – 26. místo
67 Dušan Randýsek – 54. místo
118 Roman Krejčí – 37. místo
157 Jan Veselý – 62. místo
Čtyřkolky:
250 Josef Macháček – nedojel
254 Oldřich Bražina – 7. místo
268 Martin Plechatý – nedojel
Auta:
309 Miroslav Zapletal – Tomáš Ouředníček – nedojeli
373 Jiří Janeček – Viktor Chytka – 41. místo
387 Peter Mikula – Petr Šulák – nedojeli
388 Dušan Kunovský – Libor Latiňák – nedojeli
Kamióny:
502 Aleš Loprais – Milan Holáň – Jaroslav Miškolci – nedojeli
506 Martin Macík – Josef Kalina – Jan Bervic – 4. místo
509 Tomáš Tomeček – Vojtěch Morávek – Petr Vojkovský – nedojeli
510 Marek Spáčil – Miloslav Janáček – Radomír Smolka – nedojeli
545 Martin Kolomý – Zbyněk Kotál – René Kilián – nedojeli
Vítězové 32. ročníku rallye Dakar:
motocykly: Cyril Despres (Francie)
čtyřkolky: Marcos Patronelli (Argentina)
automobily: Carlos Sainz (Španělsko)
kamióny: Vladimír Chagin (Rusko)
