40 korun za litr paliva na dohled
Tankování paliva (ilustrační foto)Foto: Shell
Na začátku měsíce jsme za litr Naturalu 95 zaplatili v průměru 34,79 koruny, nyní je to podle společnosti CCS o sedm haléřů víc. V případě nafty se cena zvedla o desetinásobek – přesně o 70 haléřů na současných 35,65 koruny v průměru. Bohužel, vše nasvědčuje tomu, že růst cen ještě nekončí a že bude v následujících týdnech ještě hůř.
Nafta se v průběhu listopadu dostala na dlouhodobá maxima a na přelomu října a listopadu její cena překročila cenu benzínu. „Motoristická sezóna skončila a po ní tradičně klesá poptávka po benzínu. Naopak s blížícím se zimním obdobím je poptávka po naftě silná, protože nafta je do jisté míry substitutem topných olejů,“ vysvětluje analytik společnosti Colosseum Petr Čermák.
Ceny ropy WTI a Brand sice měly v listopadu opačné tendence, přesto celkově ropa zdražovala. Mohly za to především globální ekonomické problémy, především dluhová krize v Evropě. „Hned na počátku měsíce investory vystrašil řecký premiér Jorgos Papandreu, když oznámil, že hodlá vypsat referendum na přijetí další finanční pomoci od eurozóny. Nakonec od svého záměru odsoupil, ale investory to vystrašilo. V průběhu měsíce se dluhová krize dále prohlubovala – mohli jsme to vidět na výnosnosti desetiletých dluhopisů problematických zemí, jak španělských, tak italských, což odráží určitou nervozitu. To se samozřejmě projevilo na všech finančních trzích. Na konci tohoto měsíce se krize dokonce dotkla i Německa,“ komentuje analytik.
To se samozřejmě promítlo i do kurzu koruny. „Koruna prudce oslabovala. Kvůli dluhové krizi se investoři přesouvali do rezervní měny, do dolaru, který z toho těžil. Naopak jsme zaznamenali odliv z měn zemí rozvíjejících se trhů, mezi které patří i česká koruna. Ta proto prudce oslabila. To se pochopitelně projevilo u tuzemských čerpacích stanic a ceny rostly,“ pokračuje Čermák.
Válka v Íránu a cena nad 40 korun
Navíc hrozí konflikt v Íránu, což klidu na světových finančních trzích nepřidává. „Investoři znervózněli kvůli nařčení Íránu, že pracuje na výrobě jaderné zbraně. Izrael naznačil, že by mohl podniknout preventivní útok, a to vyvolalo obavy z případné války. Írán je čtvrtým největším producentem ropy na světě, druhým největším v rámci kartelu OPEC a v podstatě je zodpovědný za čtyři procenta světové produkce. Jakékoliv výpadky z tohoto regionu by tedy cenu ropy poslaly strmě vzhůru. Navíc válka by mohla zastavit dopravu v Hormuzském průlivu, přes který se převáží až 40 procent celosvětové námořní dopravy,“ dodává analytik.
V nejbližších dnech se tedy můžeme dočkat dalšího zdražování pohonných hmot. Navíc není nereálné, že nafta do konce roku překročí hranici 36 korun. „K této hranici je opravdu poměrně blízko. Pokud by cena ropy byla silná a koruna nadále oslabovala takovým tempem, jakým oslabuje v posledních týdnech, je možné, že se cena nafty k této hranici přiblíží,“ uzavírá Petr Čermák.
Pesimistické scénáře, ale zdaleka ne nereálné, říkají, že v případě války v Íránu a pokračující ekonomické krize se ceny pohonných hmot mohou v prvním čtvrtletí příštího roku dostat nad hranici 40 korun za litr.
