Daně za PHM jsou na evropském průměru, ale stát si bere moc
Tankování paliva (ilustrační foto)Foto: Ondřej Jánoška
Ceny benzínu i nafty vyletěly od počátku roku raketově vzhůru. Jejich růst však začal už na počátku roku 2010, kdy byla zvýšena spotřební daň. Od té doby se vede diskuze, jak na tom vlastně jsme. Jsou u nás daně vysoké, nebo ne?
Pro porovnání jsme vzali okolní státy a také Maďarsko, které staví na obdobných ekonomických základech jako my. Nejprve si však řekněme, z čeho se cena pohonných hmot skládá.
„Základní část tvoří cena ropy, zhruba 12 až 13 korun. Nejvyšší položka jsou daně, konkrétně spotřební daň, která činí 11 až 12 korun, a DPH (5 až 6 korun). Další položkou je marže rafinérie i distribuční marže, která se pohybuje v rozmezí jedné až tří korun,“ konstatuje Michal Roškanin ze společnosti Petrolmedia.
Daně tedy tvoří víc než polovinu toho, co motoristé platí. „Nejvyšší cenu pohonných hmot má vlivem nejvyššího zdanění Německo, na druhém místě je Slovensko. Na třetím a čtvrtém je Česká republika společně s Rakouskem, kde jsou velice podobné ceny benzínu. Páté místo patří Maďarsku a poslední místo jednoznačně Polsku,“ vyjmenovává Roškanin.
V případě nafty je však zdanění poněkud jiné. Rozdíl mezi benzínem a naftou u spotřební daně v Česku je 1,90 koruny ve prospěch nafty. V ostatních zemích je to podobné. Z toho vyplývá i žebříček zdanění mezi okolními státy.
Německo je prostě jednička
„Na prvním místě je opět Německo, na druhém místě Maďarsko, i když to proti tomu zavedlo zvýhodnění pro dopravce. Na třetím místě je Česko, čtvrté a páté místo si dělí Slovensko a Rakousko. Šesté je Polsko,“ říká Roškanin.
Nejzajímavější srovnání je tedy mezi námi a Polskem, kde je nejlevněji. „U nás si bere stát z jednoho litru benzínu 11 až 12 korun, naproti tomu v Polsku pouze 7 až 8 korun,“ pokračuje Roškanin.
V Česku se spotřební daň zvedla na počátku roku 2010, což zvýšilo ceny benzínu a nafty zhruba o korunu. Ovšem i okolní státy ke zvýšení daní přistoupily. „Od ledna 2011 zvýšila spotřební daň na PHM nebo obecně zdanění pohonných hmot řada okolních států: konkrétně Polsko, Slovensko a Rakousko. To vedlo ke snížení rozdílu v cenách paliv u nás a v uvedených zemích,“ uzavírá Michal Roškanin.
Český stát tedy dostane víc než polovinu z toho, co u čerpacích stanic řidiči zaplatí. Na druhou stranu se to nijak výrazně nevymyká průměru při srovnání s okolními zeměmi. To však nic nemění na diskusi, zda je to moc, nebo ne. Především k výši průměrného výdělku. A že to má vliv na prosperitu ekonomiky celého státu, o tom není pochyb.
