Problémy se zrakem nepodceňujte!
Zrak. Sluch. Hmat. Čich. Chuť. Pět lidských smyslů. Jen jeden z nich je však pro řidiče naprosto nepostradatelný. Pravda, když neucítíme unikající benzín a rozhodneme si zapálit cigaretu, asi to bude to poslední, co v životě uděláme, ale jak často taková situace nastane? Ovšem když něco jako řidiči neuvidíme nebo kvůli problémům se zrakem přehlédneme, může to být osudové přehlédnutí.
Jak vyplynulo z výzkumu, který u nás prezentovala pojišťovna Direct, řidič, který má problémy se zrakem, vybočuje ze svého jízdního pruhu o 62 procent častěji než řidič s normálním zrakem, přehlédne každou čtvrtou dopravní značku a psychická zátěž z řízení je pro něj daleko vyšší, čímž rychleji roste jeho celková únava.
Zrak se začíná obecně výrazně zhoršovat okolo padesátého věku života, ale preventivní kontrola by měla přijít dřív.
„Mezi 40 a 50 lety věku nastává čas, kdy by měl i ten, kdo si myslí, že nemá problémy se zrakem, absolvovat oční vyšetření. Naprostou většinu lidí k lékaři přivede skutečnost, že začnou mít takzvaně krátké ruce, tedy že se jim zhorší zrak na krátkou vzdálenost,“ říká primář Oční kliniky VFN v Praze MUDr. Pavel Diblík.
Příčiny zhoršujícího se vidění jsou z většiny tvořeny čtyřmi problémy: věkem, diabetem, glaukomy nebo šedým zákalem. Ovšem i zdravému oku chvíli trvá, než například zaostří z pohledu dopředu před auto na rádio nebo do zpětného zrcátka a zpět.
„Lze to těžko změřit, ale ve věku kolem dvaceti let to mohou být tisíciny sekundy, ale kolem padesátky už by to mohla být i jedna sekunda,“ popisuje Lubomír Továrek z oční kliniky Duo Vize.
Krátkozrakost je horší než dalekozrakost
Daleko nebezpečnější je řidič, který má problémy se zrakem do dálky. To zapříčiňuje pozdější reakce na nečekané situace. Máte-li problém s viděním nablízko, budete mít problémy maximálně se sledováním tachometru. Mnohem horší je ztráta periferního vidění. „Pacient je nebezpečný hlavně v tom smyslu, že při přejezdu z pruhu do pruhu nebo při kontrole provozu ve zpětných zrcátcích může přehlédnout auto nebo jinou překážku,“ varuje Diblík.
Navíc je tady přímá úměra mezi rychlostí a periferním viděním. „Čím větší je rychlost, tím víc se zužuje periferní vidění. Při vysokých rychlostech je tedy zorné pole menší,“ dodává Továrek.
Právě vada nebo nemoc oka vedoucí ke zhoršení periferního vidění přichází naprosto skrytě. „Zúžení zorného pole může mít řadu příčin, ale v běžném životě a v našich krajích je nejčastější v důsledku glaukomu, tedy zeleného zákalu. Daleko méně častá jsou nějaká degenerativní onemocnění sítnice,“ pokračuje Diblík.
Většina z nás má vyšetření očí spojené s přečtením toho správného řádku, kdy řádek 6/6 znamená, že písmena na tabuli přečteme ze vzdálenosti 6 metrů. Ovšem člověk, který vidí ostře řádek 6/60, má zhruba dvě dioptrie, ale vidí ze šesti metrů to, co zdravý člověk z 60, a to už je přece jenom trochu rozdíl. Ve středním věku už bychom se však s tímto jednoduchým testem spokojit neměli.
„U většiny pacientů to stačí, ale v některých případech jen nutné komplexní oční vyšetření dokáže vadu odhalit a dokonce zabránit jejímu dalšímu zhoršení. Samozřejmě čím později se některá onemocnění objeví, tím hůř se potom léčí nebo už nejdou vyléčit vůbec,“ říká Diblík.
Kontaktní čočky mohou být nebezpečné
Spousta lidí pro korekci vady zraku používá místo brýlí kontaktní čočky. Ty v drtivé většině nepřinášejí žádné problémy, ale jeden háček tu přece jen je.
„Uživatelé kontaktních čoček by měli být alespoň jednou do roka zkontrolováni oftalmologem, který je schopen posoudit, jestli čočky dobře snášejí a jestli nedochází k nějakým změnám, které by mohly vyústit ve vážnější poškození oka,“ doporučuje primář Oční kliniky VFN v Praze MUDr. Pavel Diblík.
Ještě jedna rada. Když vám do oka něco spadne, třeba tříska nebo něco podobného, a lékař vám po vyjmutí předmětu oko zalepí, rozhodně nesedejte za volant. Jednooký sice za volant usednout může, ale trvá mu půl roku až rok, než si na změnu vidění natolik zvykne, aby nebyl ostatním nebezpečný.
