Na našich dálnicích číhají desítky nebezpečných míst
Zatímco v obcích a mimo ně zemřelo při dopravních nehodách přes tisíc lidí, na dálnicích to bylo 29 mrtvých. Na dálnicích se stalo také 30krát méně nehod než na ostatních komunikacích. Přesto naše dálnice patří k nejnebezpečnějším v Evropě. Na svědomí to má nejen zbytečné hazardování řidičů nebo netolerance, ale na řadě míst také její stavební provedení. Především křížení a napojení dalších silnic není na řadě míst ideální, což má za následek vznik řady kritických situací.
Policie si sama vyhodnotila riziková místa na našich dálnicích a rychlostních komunikacích. Těmi jsou především chybějící nebo nevyhovující nájezdy.
"Máme 21 připojení úplně bez připojovacího pruhu, v 51 případech je připojení extrémně krátké, ve třech případech je úzký připojovací pruh a čtyři sjezdy jsou dokonce bez odbočovacího pruhu," vypočítává šéf dopravní policie Leoš Tržil.
Asi nepřekvapí, že nejvíce takových míst najdeme na naší nejstarší dálnici D1.
"V rámci dálnice D1 je šest míst, kde vůbec není připojovací pruh, na sedmi místech je velmi krátký a na třech místech nebezpečně úzký. Spadá k tomu i dálnice D2, kde tyto problémy jsou také."
S tímto materiálem bude pracovat následně Ministerstvo dopravy, ale policie bude problematická místa i nadále sledovat.
"Tato místa budeme vyhodnocovat i na základě statistik dopravních nehod, aby se potvrdilo, že místa nebezpečná jsou. Předběžná místa ukazují, že zhruba 400 až 500 metrů před tímto křížením dochází k dopravním nehodám."
Na takových místech je totiž k nehodě vždy velmi blízko - řidič nestihne dosáhnout potřebné rychlosti pro bezpečné zařazení mezi ostatní vozidla jedoucí na dálnici. I z tohoto důvodu je dálnice D1 nejnebezpečnější v oblasti Vysočiny.
"Podle našich informacích byla brněnská dálnice v době její výstavby projektována na rychlost 110 km/h. V té době se ještě neuvažovalo o 130kilometrové rychlosti. Extrémně krátké připojovací pruhy jsou od 104. do 190. kilometru, tedy v rámci Vysočiny. Uvidíme, co se s tím bude dát dělat. Nicméně je potřeba si vzpomenout na dopravní nehodu u Devíti křížů, kde došlo k nehodě autobusu a řadě úmrtí."
Netýká se to ale jen D1, ale například i silnice č. 47 u Ostravy a tak dále. Své rozbory má i Ředitelství silnic a dálnic.
"Rozborem, který se většinou dělá i za přítomnosti policie, se vyhodnocují a zjišťují příčiny dopravních nehod. Pokud se jedná o stavební stav dané komunikace, například drsnost povrchu nebo pomalejší odtékání vody z povrchu vozovky, tak je řešení rychlejší - lze provést přímo na komunikaci například položením mikrokoberce nebo vytvořením odvodňovacích drážek, a případně se ještě upraví dopravní značení," vysvětluje Otakar Vacín.
V případě úpravy nebo dokonce výstavby připojovacích pruhů je ale situace složitější.
"Všude tam, kde to zasahuje i mimo území stávající dálnice, je to problém, který je řešen poměrně zdlouhavě. Většinou musí být projednány změny územních plánů, musí se vykupovat pozemky a zajistit finanční prostředky."
I kdyby se k realizaci úprav problematických nájezdů přistoupilo hned, řešení bude chvíli trvat.
"Je to individuální, ale domnívám se, že řešení se pohybuje v řádu dvou až tří let."
A co tolik nebezpečné billboardy, na nichž už vyhasl nejeden lidský život a například v Německu je jejich umístění v okolí dálnic zcela zakázáno?
"Před časem se v žádném případě nové billboardy nedovolovaly a Ministerstvo dopravy ani nepočítalo s jejich rozšířením. Smlouvy o pronájmu by měly skončit tak, jak byly nastaveny a dále se už neprodlužují - platí do roku 2015," uvádí Otakar Vacín.
Naskýtá se tedy otázka, kolik lidských životů ještě bude muset vyhasnout, aby se konečně začalo něco opravdu dít?
