Bez dobrého zraku to za volantem nejde

Mnozí si svůj handicap neuvědomují, nebo si vadu očí prostě odmítají přiznat, jenže se zvyšujícím se věkem se zrak prostě zhoršuje.

„Pro řidiče je určitě horší špatný zrak na dálku. To je důležité pro bezpečnost řidiče a jeho okolí, protože například nemusí rozeznat dopravní značky nebo může přehlédnout chodce,“ varuje Lubomír Továrek z oční kliniky Duo Vize.

Přehlédnutí čehokoliv před námi snadno vede ke kritické situaci a často i k nehodě. „Lidé nejsou schopni přečíst v dostatečném předstihu dopravní značku, takže se pak na ni soustředí a přestanou vnímat, co se před nimi děje. To zapříčiní zpoždění reakce – v metrech lze toto zpoždění vyčíslit na sedm metrů při rychlosti 100 km/h. Ty pak samozřejmě chybí na dobrzdění,“ upozorňuje oční optik Jaroslav Hrdlička.

V této souvislosti je riziková i jízda bez zapomenutých brýlí. „Když běžně nosíte brýle do dálky a nedopatřením je zapomenete, už nebudete vidět ostře na takovou vzdálenost, na kterou jste zvyklí. To znamená, že později odhadnete krizové situace nebo nestihnete zabrzdit včas před překážkou,“ říká Továrek.

Na delších trasách dělejte přestávky

Máte-li brýle předepsané a řídíte bez nich, nesplňujete podmínku pro platnost řidičského oprávnění. Řídíte totiž jako zdravotně nezpůsobilí, takže by se na případné škody nemuselo vztahovat povinné ručení. Dnes jsou místo brýlí velmi populární kontaktní čočky – český to vynález. V autě a zvlášť na dlouhých cestách byste však měli být připraveni na to, že klimatizace v autě vysušuje.

„Lidé, kteří delší dobu nosí kontaktní čočky, vědí, že si s sebou musejí nosit nějaký zvlhčující roztok. Nebo dělají častější přestávky v jízdě. Klimatizace totiž zapříčiní rychlejší cirkulaci vzduchu a tím rychlejší osychání oční sliznice. Také pokud řidič hledí delší dobu před sebe, sníží se mu frekvence mrkání, sliznice začne osychat, oči zčervenají, začnou být podrážděné a unavené,“ popisuje Továrek.

Obdobné je to v případě, že máte na dlouhé cestě unavené zdravé oči. Je nejlepší je nechat odpočinout a dopřát jim přirozené výživy.

„Pro odpočinek sice stačí chvilka, ale je třeba, aby řidič zastavil v předstihu, a ne až ve chvíli, kdy už si o to oči budou říkat samy. Například v první hodině zastavím na dvě minuty, v druhé hodině na další dvě minuty, po třetí hodině přestávku protáhnu a po čtvrté hodině jízdy zastavím třeba na patnáct minut. Potom můžete celý cyklus opakovat. Důležité je, aby byly oči na chvíli zavřené a mohly se zregenerovat,“ vysvětluje Jaromír Hrdlička.

S přibývajícím věkem se kondice zraku obecně zhoršuje

Vraťme se však zpět k vadám zraku a k věku řidiče. Ono pouhé přeostření ze silnice před vámi na autorádio a zpět zabere chvilku času. „U mladých lidí se dá hovořit o tisícinách sekundy, ale kolem padesáti let věku to může trvat i jednu sekundu,“ pokračuje Lubomír Továrek.

V případě problémů se zrakem se tato doba ještě prodlužuje a každá sekunda v 50kilometrové rychlosti je v přepočtu sedm metrů vzdálenosti, tedy dva přechody pro chodce. Ve spojení s rychlostí je třeba zmínit ještě jednu věc.

„Čím rychleji jedete, tím víc se periferní vidění, potažmo zorné pole, zužuje. Při vyšších rychlostech je to už docela výrazné,“ uzavírá Továrek.

Proto bychom měli stavu svého zraku přizpůsobit i rychlost. Když máte pocit, že váš zrak je v pořádku, okolo 40 byste raději měli zajít k očaři preventivně. Právě v tomto věku totiž mohou začít problémy, které vás mohou v řízení značně omezovat.