Autoškoly mají na rukou krev

20. srpen 2010

Dopravní policie má problém. Jsou jím motorkáři, kteří jsou v Česku nejohroženějším druhem účastníků silničního provozu. Jen za červen a červenec jich na silnicích zemřelo padesát a policisté nevědí, jak to řešit.

Abychom však dopravákům nekřivdili, vhodné řešení nezná nikdo. V Česku totiž už běží kampaně, které motorkáře upozorňují na nebezpečí vysoké rychlosti, BESIP natočil bezpečnostní videa a policejní mototeam jezdí po motorkářských srazech, aby jeho členové motorkáře varovali osobně. „Příčiny vysoké nehodovosti můžeme vidět už na samém počátku, tedy v úrovni výuky v autoškolách,“ říká rezolutně Josef Šiler, testovací jezdec Yamahy a šéfinstruktor motoškoly bezpečné jízdy brněnského automotodromu.

Stávající systém, kdy jsou motorkáři pro jednotlivé motocyklové kategorie limitováni věkem, nefunguje. „Je jedno, jestli člověk dostane řidičský průkaz ve 24, nebo v 19 letech, protože nemá o moc víc rozumu. Jakmile dostane silnou motorku, pojede ji vyzkoušet. Dostáváme se tedy k výše zmiňované výuce v autoškolách, kde řidiči nejsou seznámeni s tím, co motorka umí, jak by měli řešit krizové situace, jak a kdy by měli správně brzdit a také kam se dívat.“

To, že ve výcviku motorkářů by mohl být problém, připouští i šéf dopraváků Leoš Tržil. Ve statistikách nehod je vidět, že motorkáři většinou bourají bez cizího zavinění. „Projevilo se to na řadě tragických nehod, kdy řidič nezvládl svůj stroj, neprojel bezpečně zatáčku, narazil do pevné překážky nebo přejel do protisměru.“

Tady se však odstáváme k dalšímu vážnému problému v Česku a to je silniční síť. Kromě děr, výmolů a několika různých povrchů na krátkém úseku jsou tu extrémně nebezpečná betonová čela různých mostů a výpustí, nevhodně umístěné stromy nebo mostní pilíře bez svodidel. Naše cesty řidičskou chybu neodpouštějí, ale trestají smrtí.

„Není to otázka jen motorkářů. Už kdysi dávno jsem řekl, že naše komunikace mají vůči našim řidičům velký dluh a je potřeba se tím zabývat. V tomto směru však bohužel narazíme na ekonomiku,“ dodává Leoš Tržil. Vinu na silnice by však nesvaloval: „Stále platí, že řidič je povinen přizpůsobit rychlost jízdy povaze a stavu vozovky. Bohužel řada dopravních nehod se nestane kvůli špatné silnici, ale jednoduše proto, že řidič například nezvládne projet zatáčku. Proto existují různé motoškoly, které vysvětlují, jak na motorce jezdit. V autoškole se to totiž nedozvíte.“

Jak jste právě slyšeli, šéf dopravní policie se vyjádřil v tom smyslu, že ti, kteří mají čerstvý řidičák na motorku, nemají na silnicích vlastně co dělat, dokud neabsolvují motoškolu. Má to však několik háčků - kurzy jsou jen zhruba na třech místech v republice, jsou dobrovolné a vyjdou zhruba na čtyři tisíce korun, takže mnozí se raději se nechají, jak se říká, vyučit životem.

„Kdyby to bylo na mě, nechal bych zvýšit cenu řidičského průkazu,“ vrací se ke slovu Josef Šiler, kaskadér a šéfinstruktor motoškoly mezi motorkáři známý jako Sršeň, a pokračuje: „Cena by se pohybovala kolem deseti nebo dvanácti tisíci korun, ale v ceně by byla zahrnuta i motoškola s vlastní motorkou. Většina lidí už totiž má motorku ve chvíli, kdy si řidičský průkaz teprve dělá. Z vlastní zkušenosti vím, že takto vyškolení řidiči by šli do provozu s respektem.“

Právě respekt jako by mnoha motorářům úplně chyběl. Jakoby si vůbec nepřipouštěli, že v případě nehody to budou na 99 procent vždy oni, kdo prohraje.

autor: pek
Spustit audio