Svezli jsme se: Fiat Panda odráží útok

Nový Fiat PandaFoto:  Fiat

Jen málokterá auta si mohou dovolit „strašit“ na trhu déle než šest let. To je obvyklá doba, po které přichází nový model. Samozřejmě jak se auta stávají stále více spotřebním zbožím, tento interval se zkracuje. Čím častěji jsme nuceni pořídit si nové, lepší auto, než má soused, tím pro automobilky lépe. Přesto jsou auta, která si dovolí tento cyklus o něco protáhnout.

Vzpomeňme například naši oktávku první generace, která se vyráběla dlouhých 14 let (1996–2010). Jenže co to je oproti první generaci dnes už kultovního miniauta Fiat Panda. Ta přišla v roce 1980, aby se regulérního nástupce po několika modernizacích dočkala až v roce 2003! Trvalo pak dalších osm let, tedy opět o něco déle než v případě konkurence, aby byla nutná další modernizace. Jenže v rybníce miniaut začíná houstnout voda. 

Doposud byl tento segment doménou právě italského Fiatu, který ho vlastně svými legendami, jimiž bez diskuse jsou modely 500, 600, 126 nebo 850, stvořil. Pravda, občas se mu nějakým tím miniautem snažily sekundovat francouzské nebo japonské automobilky, ale nijak úspěšně. I takový gigant, jako je Volkswagen, pohořel, když neuspěl s modelem Lupo. 

Doba se však mění a přeplněná města i snaha o co nejnižší náklady na provoz a emise škodlivin nutí automobilky zmenšovat nejen motory, ale i celá auta. Volkswagen ohlásil v této třídě frontální útok, do kterého nasadil hned tři bojovníky: na stejném základě vyvinuté VW Up!, Škodu Citigo a Seat Mii. I proto se turínská automobilka rozhodla, a je jí ke cti, že nezaspala, že je nejvyšší čas postavit jim vyrovnaného bojovníka. Nový Fiat Panda třetí generace je tady. Ale má na to obhájit svoji pozici? Má! A možná víc než to. 

Kulatá krabička 

Na jednotlivých částech palubní desky je dobře patrný kulato-hranatý tvar interiéruFoto:  Fiat

Nová panda zaujme hned zvenčí. I nadále si zachovala poněkud „krabiciózní“ tvar. To má však výhodu ve využitelnosti vnitřního prostoru. Zatímco například u VW Up nebo Škody Citigo se budete nad cestou ve čtyřech zamýšlet, u pandy vám to přijde jako samozřejmost. Tak to prostě je. Italové jako obvykle postavili malé auto s koly ve všech rozích a co největším vnitřním prostorem, jemuž podřídili i vnější design.  

Nová panda je však hravější a není tak německy strohá jako předchozí generace. Upřímně přiznávám, že předchozí generace se mi líbila víc, i uvnitř. Design je totiž hranato-kulatý nebo kulato-hranatý, záleží na úhlu pohledu. Zní to divně, ale je to tak. Všechno je čtvereček, a přitom kolečko. Nejvíce to vynikne na volantu, který má sice kulatý věnec, ale čtverec uvnitř se zaoblenými rohy mu dodává atypický vzhled. A tak je to v pandě se vším.  

Uvnitř najdeme 14 odkládacích schránek, ale nevynikají zrovna prostorností. Pochvalu, a velkou, ovšem zaslouží konstruktéři za návrat k velké odkládací polici před spolujezdcem. Čtyři cestující jsou pro pandu denním chlebem, pátý bude značně utiskován. Co bychom však chtěli od miniauta. Nezapomínejme, v čem sedíme. Pandisté a příznivci turínské automobilky už si zvykli na řadící páku, která je na vyvýšeném místě vedle volantu na spodní hraně středového panelu. Drobnost, ale příjemná.  

Do kufru se vejde slušných 260 litrů nákladu. Ve vyšších stupních výbav je zadní řada sedadel posuvná a kufr lze na úkor pohodlí cestujících zmenšit na 225 litrů, ale i to je dostačující. 

Podvozek? Šok! 

Fiata Pandu jsme měli možnost vyzkoušet v ulicích italské NeapoleFoto: Petr Jansa

Největším šokem pro mne bylo chování podvozku. Fiaty jsou tradičně naladěny poněkud tvrději a s francouzskými „bačkorami“ se to nedá srovnávat, ale po svezení se Škodou Citigo jsem měl obavy, že v této disciplíně koncern VW největší konkurenci doslova převálcuje. Omyl! Dlužím do Turína láhev chianti jako omluvu za podcenění schopností jejich konstruktérů. Fiat Panda se i přes své rozměry chová jako dospělé auto.  

Komfortně tuhý a jistý podvozek je na míle vzdálen poněkud jednoduchému projevu předchozí generace. Jisté a nezáludné chování je stejné, ale tlumení a především jeho projev na městských nerovnostech, a že v Neapoli jsou ulice na úrovni našich horských silniček po zimní sezóně, byl velmi příjemným překvapením. Příjemnou změnou je i tužší řízení. Předchozí generace byla evidentně určena něžným slabým ženským ručkám, nyní už má alespoň nějakou odezvu, ale ještě by se na tom dalo zapracovat. 

Když se řekne: motor roku 

Mezinárodním motorem roku 2011 je TwinAir a současně je to nejvhodnější motor pro novou pandu. Přeplňovaný dvouválec o motocyklovém objemu 845 ccm v sobě ukrývá 86 koní a dovede s pandou pěkně cvičit. Pravda, nejprve je třeba si zvyknout na jeho specifický chraplavý zvuk, ale ten ve vyšších otáčkách zmizí a miniautíčko se městem proplétá přesně v italském stylu. Na nějaké šolichání plynu to prostě není.  

Panda je 3647 mm dlouhá, 1632 mm široká, 1537 mm vysoká a rozvor náprav je 2300 mmFoto:  Fiat

S tímhle autem se jezdí svižně, takzvaně brzda-plyn, a na nějaký ten škrábanec se nehledí. I proto pandu ze všech stran chrání plastové lišty. O bezpečí posádky se stará dnes už standardních šest airbagů v základu, a když se slečna zapomene při pohledu do zrcátka při ranním zkrášlování v koloně, panda do rychlosti 30 km/h sama zabrzdí, a ochrání tak nejen sebe, ale i nárazník auta před ní. I tato městská technologie se začíná šířit jako lavina. Připomeňme, že ji nabízí i už zmiňované citigo.  

Právě domácí Škoda Citigo bude pro Fiat Panda u nás největší konkurencí. Pravý souboj mezi nimi vypukne v létě, kdy i citigo nabídne pětici dveří. Do té doby bude mít panda navrch, protože ta na naše silnice vyrazí už v březnu.  

Nakolik se přiblíží nová generace dnešní ceně, která začíná na 174.900 korun, si budeme muset ještě pár týdnů počkat. Každopádně i vzhledem k prodejním výsledkům modelu Citigo se na tenhle souboj můžeme těšit. Panda má však na podzim v rukávu ještě schované eso v podobě ojedinělé verze s pohonem všech kol, které zatím nikdo z konkurentů nedokázal přebít.