Cirkus Mlejn „semele“ něžné šály i železo. Na Letní Letné uvidíte představení Pull a FeRPLAY

28. srpen 2015

Na české scéně působí Cirkus Mlejn od roku 2010, kdy jeho zakladatelky, tehdy ještě studentky nonverbálního divadla na HAMU, Eliška Brtnická a Jana Klimová uvedly své absolventské divadelně-cirkusové představení Postav na čaj.

Za pět let přibyly na repertoáru souboru například inscenace Emilie, Easy Living, nebo Dynamo. A právě posledně jmenovaná inscenace z roku 2013 prošla proměnou a vznikl z ní nový scénický tvar. Z původní inscenace Dynamo si čtyři účinkující performerky vybraly jednu sekvenci, kterou rozpracovaly do delší scénické skici. Téma se pojí s hlavním pohybovým principem celého představení, kterým je „tahání“ promítnuté i v názvu představení - artistky zvolily anglický výraz „Pull“.

03459898.jpeg

Jendou z autorek a účinkujících artistek je Eliška Brtnická. Spolu s ní v představení vystoupí akrobatky Stephanie NʼDuhirahe ze Švýcarska, Morgan Widmer z Belgie a česká artistka Barbora Bartoňová. Všechny se zaměřují především na vzdušnou akrobacii na lanech, akrobatických šálách, nebo visuté hrazdě. V představení se objeví, ale i prvky párové a balanční akrobacie.

03459899.jpeg

Pro Pull se akrobatky inspirovaly pohybem, naopak v inscenaci FeRPLAY se Cirkus Mlejn zaměřil na manipulaci s kovovými předměty a na způsob jejich využití v akrobatickém pohybu. Název této inscenace odkazuje nejen k tématu spravedlivé hry, ale i k samotnému materiálu, který akrobaty a akrobatky tolik zajímá. Železo se zároveň stává jejich symbolem, jak vysvětluje Eliška Brtnická: „Fer v tomto případě neznamená ´fér´, ale spíš ´ferrum´, železo, přičemž tato inscenace prošla různými stádii. Původně vznikla inscenace Ironické ferum a z ní se postupně vyvinulo FeRPLAY, v němž účinkujeme tři oproti původním pěti. Přemýšleli jsme, že cirkusový performer je vlastně takový ironman, proto nás ten materiál inspiroval a začali jsme s ním pracovat.“

V inscenaci FeRPLAY vystupuje společně s Eliškou Brtnickou i Stephanie N´Duhirahe a Josef Toman.

Spustit audio