Experiment v Národním předpovídá konec civilizace
Jeviště i hlediště Nové scény Národního divadla zaplní myši. Premiéru má inscenace Experiment myší ráj autora a režiséra Jiřího Havelky. Ten se inspiroval experimentem amerického vědce Johna Calhouna, který studoval kolonie hlodavců.
Stáváme se účastníky myší konference, na které se dozvídáme fakta a analýzy současného stavu myšího společenství. Režisér Jiří Havelka se inspiroval experimentem z 60. let minulého století: „Souvisel s výzkumem stoupající městské populace. Dnes by se už z etických důvodů konat.“ Americký vědec dokázal, že i když měly myši ideální podmínky, měly dostatek potravy a nehrozilo jim žádné nebezpečí, po čase začaly vymírat. „Je tam celá řada podobných symptomů, ale i rozdílných. Paralela jak pokulhává, tak je vlastně geniální – má v sobě oboje. Soustředili jsme se výhradně na myši a z lidského světa jsme si vzali náš způsob řešení problémů – konference, kongresy, summity,“ vysvětluje Havelka.
Divadlo, které může předvídat
Na konferenci na Nové scéně Národního divadla v Praze vystupuje myší demografka, psycholog a další odborníci. Se svými komentáři se zapojují i myši z hlediště. Výsledky experimentu na myších by měly být podel myšího psychologa Davida Prachaře varovným signálem: „I když jsou v ideálních podmínkách, mají se skvěle, dostávají žrádlo, tak se po určité době přestanou množit – vznikají myši, které se uzavírají a nechtějí s ostatními komunikovat, další s genetickými problémy a společenství zaniká. Divadlo může komentovat nebo předvídat. V tom předvídání jsme došli k závěru, že jednou z možných variant je konec naší civilizace.“
Texty, se kterými se účastníci konference zapojují do debaty, režisér Jiří Havelka poskládal z nejrůznějších diskusních fór na internetu: „Sice jsme si k tématu načítali nejrůznější knihy, ale nakonec jsme sáhli po citacích z internetových diskusí.“ V průběhu celé konference sledujeme na obrazovce různé piktogramy a data včetně stále klesajícího počtu členů myšího společenství. Podle Havelky, ale není ani tak důležité, co se děje na jevišti, jako to, co se odehrává v publiku: „To, že nejsem schopen reagovat, nejsem schopen poslouchat a jsem skutečně nezávislý svobodný subjekt, který nevstupuje do interakcí a dost často se nudí, to je hlavní.“
