Groteskní horor z nákupního centra sleduje proměnu milého člověka bez názoru ve vraždící monstrum

15. prosinec 2016

Tvůrčí tým pražského Národního divadla se rozhodl zdramatizovat slavný román Ladislava Fukse Spalovač mrtvol. Po titulu sáhl režisér Jan Mikulášek společně s dramaturgyní Martou Ljubkovou. Prostřednictvím inscenace chtějí tematizovat manipulaci a vůli podvolit se. Premiéra je na scéně Stavovského divadla na programu 15. prosince.

Karel Kopfrkingl je nenápadný maloměšťák, spořádaný zaměstnanec pražského krematoria. Sám sebe označuje za jemného, milého člověka, abstinenta a nekuřáka. Svou práci bere jako životní poslání, protože kremací napomáhá duším nalézt nové tělo.

Hlavní postavu, Karla Kopfrkingla, ztvární na scéně Stavovského divadla Martin Pechlát. V dalších rolích účinkuje například Pavla Beretová v roli Lakmé, nebo Vladimír Javorský jako Willi Reinke.

Postavu Karla Kopfrkingla stvořil v roce 1967 český prozaik Ladislav Fuks. Jeho román Spalovač mrtvol je podobenstvím o patologickém vývoji člověka k přijetí zla. Román se v roce 1969 dočkal své filmové podoby s Rudolfem Hrušínským v roli Karla Kopfrkingla. Pro režiséra Jana Mikuláška je ale zásadní původní literární předloha. Podle něj nabízí Fuksův groteskně laděný psychologický horor mnohem víc možných výkladů než Herzovo filmové vyprávění: „Hlavní rozdíl, jímž se lišíme od filmu, je v pojetí hlavní postavy.

Pro nás Kopfrkingl není úchylný člověk, nebo skrytý psychopat, ale normální člověk, který dělá všechno správně, jenom ne z vnitřního přesvědčení a nastavení vnitřních hodnot, ale protože si myslí, že člověk se má určitým způsobem chovat. Pouze kopíruje nějaké vzory, které nemá vnitřně zakotvené. Kdyby nenastala určitá politická situace, tak jeho život by ani neskončil žádným dramatem, spokojeně by dožil ve šťastném manželství. Jenže nastala určitá konstelace, která v něm nějakého běsa spustí.“

Krematorium v nákupním centru a ďábel v duši milého člověkaJan Mikulášek má s dramatizacemi původních literárních děl bohatou zkušenost. Některé z nich zinscenoval na velkých českých scénách. Například pro Národní divadlo moravskoslezské zdramatizoval knihu Mariusze Szczygiela Gottland a pro brněnské Národní divadlo zase román Elementární částice Michela Houellebecqa. V pražském Národním divadle režíruje poprvé. Ve Spalovači mrtvol je stále patrný jeho rukopis, který se vyznačuje vedením herců ke groteskní stylizaci. Tentokrát ale také klade důraz na psychologickou kresbu jednotlivých postav: „My jsme se snažili přistupovat k herectví co nejvíc otevřeně. V první půlce se objeví prvky groteskního přístupu a možná je i víc obrazivá. Ve chvíli, kdy se naplno rozbíhá strašná tragédie jeho života, tak myslím, že se začínají více odkrývat emoce.“

03763872.jpeg

Dramaturgicky se na Spalovači mrtvol podílí Marta Ljubková, která dříve s Janem Mikuláškem spolupracovala na inscenaci Na větrné hůrce v ostravském Divadle Petra Bezruče. Příběh Spalovače mrtvol se rozhodli aktualizovat tím, že děj zasadili do nákupního centra. Toto místo je symbolickým obrazem dokonalého světa, tak jak si ho představuje Karel Kopfrkingl, říká dramaturgyně Marta Ljubková: „Chtěli jsme najít pro krematorium a pro život Karla Kopfrkingla nějakou metaforu, místo, kde se potkává smrt se životem takovým způsobem, že tu smrt nevnímáme, nebo ji vytlačujeme. Tak, jako Ladislav Fuks miloval krásné věci, až ze svého bytu udělal takové zvláštní obludárium, také jsme chtěli najít prostor, který je strašně krásný, až je v něčem obludný. V tom ohledu nám připadlo nákupní centrum jako docela pěkná paralela.“

Spustit audio