Hra Sametové noci. Hrůzy minulých režimů prosakují do společnosti i dnes

28. únor 2017

Sametová noc je hra o touze po moci, o přizpůsobivosti a ochotě udělat pro kariéru cokoli. Text napsala tvůrčí dvojice Valerie Schulczová a Roman Olekšák, kteří jsou podepsaní i pod úspěšným dramatem Leni o dvorní režisérce Adolfa Hitlera Leni Riefenstahlové.

Tentokrát se vracejí do minulosti poměrně nedávné, do prvního týdne listopadové revoluce roku 1989, kdy zdaleka není jasné, jak vše dopadne. Během jedné noci se naplno a nekompromisně projeví charaktery účastníků narozeninové oslavy.

Jak prozradil spoluautor textu Roman Olekšák, inspirací pro vznik této hry byly prezidentské volby na Slovensku. „Hrozilo, že budeme mít prezidenta kovaného komunistu. Hrou jsme se tímto způsobem se situací vypořádali.“

Autorka a režisérka hry Sametové noci Valerie Schulczová vysvětluje: „Fašistická minulost Slovenska a 40 let socialistického režimu, to je něco, s čím jsme se v minulosti nevyrovnali a současnost na to doplácí. Hrůzy minulých režimů prosakují do společnosti i dnes. Lidé, kteří se tehdy nebáli udělat cokoli, jsou v současnosti u moci a podle toho vypadá i marasmus společnosti.“

03051899.jpeg

Příběh se odehrává v lékařském prostředí. „Rozpor mezi morálkou a činy je v povolání, které má sloužit lidem a kde se předpokládá dobro. Rozpor mezi realitou je pak výraznější. My si morálku neseme v sobě.“

Inscenace Sametová noc má premiéru v Divadle v Řeznické 28. února v 19.30. Vedle Miroslava Etzlera a Zuzany Slavíkové se v dalších rolích představí Veronika Khek Kubařová v alternaci s Annou Kulovanou a Jan Plouhar. Noční představení inscenace můžete zhlédnout 1. března od 22 hodin, další repríza je na programu 7. března od půl osmé večer.

Hlavní roli primáře kliniky, zasloužilého straníka, který udělal kariéru díky své ženě, dceři mocného papaláše, hraje Miroslav Etzler. „V mezních situacích se lidé chovají mezním způsobem. Kdo se chtěl mít v době před rokem 1989 dobře, vstoupil do strany. Postava primáře je prospěchář, který se podle toho chová.“

Mladá sestřička, jako jediná upřímná postava plná ideálů, ve hře končí špatně. Podle Valerie Schulczové to neznamená, že by takoví lidé neměli v dnešní době šanci uspět a přežít. „Lidé, kteří touží po moci a neštítí se ničeho, se vždy musí zastavit před lidmi, kteří sice působí jako nejslabší, ale jejich čistota musí poznačit i prospěcháře.“

autoři: Marina Feltlová , sch
Spustit audio