Jeníček a Mařenka „na štaci“ ve Státní opeře
Opera Jeníček a Mařenka vznikla na námět oblíbené pohádky bratří Grimmů. Je dílem sourozenců, skladatele Engelberta Humperdincka a jeho sestry Adelheid Wetteové. V režii Matěje Formana její premiéru uvede Státní opera Praha 23. dubna.
Pohádkový příběh dětí ztracených v hlubokém lese se rozehraje na jevišti pražské Státní opery. Inscenaci zpěvohry Jeníček a Mařenka (Hänsel und Gretel, jak zní originální název díla) Engelberta Humperdincka pro Státní operu ji zinscenoval divadelník Matěj Forman.
Matěj Forman k přípravám inscenace na webu Státní opery říká: „Když jsem se s autorským týmem složeným z Andrey Sodomkové (scénografka a výtvarnice), Radka Malého (básník, překladatel a germanista) a Veroniky Švábové (choreografka a tanečnice) začal věnovat Jeníčkovi a Mařence, zjistili jsme, že při práci s touto operou můžeme uplatnit své zkušenosti s kočovným divadlem.
V našich představách jsme hned viděli, jak tato opera putovala na vozech kočovných komediantů daleko za brány slovutných měst po prašných cestičkách na návsi a za humna menších obcí a jak v provedení potulných divadelníků přinášela potěšení divákům od dětí až po babičky, odkrývajíc tak půvab pohádkového příběhu. Na naší štaci ve Státní opeře se tak chceme pokusit dát Humperdinckově opeře kouzlo pohádkového představení, ve kterém se skloubí vznešená hudba s kousky akrobatů, loutkářů a herců a které potěší dospělé diváky, operní znalce i ty, kdo přijdou do opery poprvé.“
S orchestrem, pěvci a sborem operu nastudoval dirigent a současný hudební šéf divadla Martin Leginus. Humperdinckova opera podle něj nabízí neobvykle pestrý hudební svět. V partituře totiž autor zkombinoval tradiční lidové písně s wagnerovskými motivy a hutnou, barvitou orchestrací. Ne nadarmo Humperdinckovu operu kdysi obdivoval a za mistrovský kus ji považoval například Richard Strauss.
Vedení Státní opery se rozhodlo uvést německou zpěvohru v českém jazyce. Libreto vytvořené Humprdinckovou sestrou Adelheid Wetteovou svěřili českému bohemistovi, germanistovi a básníkovi Radku Malému. Ten libreto přeložil, přebásnil a pro potřeby české inscenace také zadaptoval. Jak říká, splnit všechny tři úkoly najednou byl tak trochu husarský kousek. Původní libreto Radek Malý zároveň adaptoval. V českém provedení se tak objeví nové postavy jako třeba Spánková víla a v ději rozpoznáme řadu posunů. Tím nejdůležitějším je ten, že Jeníčka s Mařenkou zasadil režisér Matěj Forman do prostředí kočovného divadla.
Do hry vzal Matěj Forman na jevišti Státní opery i loutky. Dlouho si totiž lámal hlavu s tím, jak vyřešit to, že Humperdinck napsal obě hlavní postavy - Mařenku i Jeníčka - pro ženské hlasy. Jeníček a Mařenka na jevišti chvílemi vystupují jako dvě živé bytosti, jindy sólisté na scéně vodí dvě velké loutky.
