Kanadský Montréal žije novým cirkusem, divadla i ulice obsadil už po sedmé

13. červenec 2016

Začátek prázdnin patří v Montréalu, největším městě kanadské provincie Québec, festivalům. Festival Smíchu a Mezinárodní jazzový festival doplňuje festival Montréal Complètement Cirque, který je největším a nejstarším festivalem nového cirkusu v Kanadě a vůbec na severoamerickém kontinentu.

Ne náhodou je Montréal označován za severoamerické centrum nového cirkusu. Už v 80. letech dvacátého století se tady usadil dnes snad nejslavnější cirkusový soubor na světě Cirque du Soleil. Ve stejné době zde začala vznikat profesionální cirkusová škola, ze které se později vyklubala École nationale de cirque Montréal. Toto město má i svou cirkusovou stagionu nazvanou La Tohu, která byla otevřena v roce 2004 a společně s hlavním sídlem Cirque du Soleil a se školou utváří cirkusový trojúhelník ve čtvrti Saint Michel. K úplnosti cirkusového města tak chyběl už jen festival. Proto se všechny tyto instituce spojily a v roce 2010 založily festival Montréal Complètement Cirque.

I když je Montréal cirkusovým městem, přes rok se v něm příliš mnoho novocirkusových představení neuvádí, protože většina zdejších či amerických souborů je na turné. Do Montréalu se vrací právě na festival, což potvrzuje i jeho ředitelka Nadine Marchand: „Tento festival má být oslavou cirkusu. Rozhodli jsme se proto pro měsíc července, protože řada souborů se vrací ze zimního a jarního turné právě do Montréalu. Zároveň chceme, aby tato událost přilákala pozornost zahraničních promotérů, kteří se přijedou podívat i na zdejší cirkusové umělce a případně je pozvou na svůj vlastní festival. Festival Montréal Complètement Cirque ale samozřejmě není určený jen pro kanadské nebo americké umělce. Soustředíme se na diverzitu a každý rok se snažíme představit průřez novocirkusovou tvorbou.“

Festival má dvě programové linie

03667110.jpeg

Jedna se odehrává v divadlech, ta druhá v ulicích města. V divadlech, jako je například Espace Go, Théâtre Outremont, Théâtre de Quat'Sous nebo již zmiňované La Tohu letos vystupují soubory z Francie, Švýcarska nebo Velké Británie. Z mimoevropských zemí jsou zastoupeny Austrálie, Spojené státy americké a v neposlední řadě Kanada. Festival už 7. července zahájil kanadský soubor Flip Fabrique premiérou inscenace Transit. Skupinu tvoří šest akrobatů, z nich jedna žena. Všechno jsou to absolventi École de Cirque de Québec. Spojené státy americké reprezentuje soubor The Ricochet Project, který vznikl ve státě Nové Mexiko z iniciativy tanečníků, akrobatů a performerů Codhi Harrella a Laury Stokes. Do Montréalu přivezli inscenaci Smoke and Mirrors. Podle Nadine Marchand by právě tato inscenace měla v programu patřit k těm provokativnějším. O přízeň diváků ale Nadine Marchand obavu nemá: „Od začátku bylo pořádání tohoto festivalu sázka do loterie. Rozhodli jsme se ho realizovat v době prázdnin a navíc v termínu mezi dvěma skutečně obrovskými montrealskými festivaly. Těmi jsou Festival Smíchu a Mezinárodní jazzový festival. Měli jsme štětští. Diváci na cirkusový festival slyšeli od samého jeho počátku. Teď už se nebojíme, že bychom neměli publikum. Naopak, přijíždí k nám čím dál víc diváků ze zahraničí, a to nejen turisté, ale také lidé z oboru, například ředitelé a dramaturgové festivalů nebo divadel. I přesto nesmíme usnout na vavřínech.“

Nejvíce lákají obyvatele i návštěvníky Montréalu pouliční představení. Každý rok vzniká pro festival představení nové, a to v režii Anthony Venisse. Pod širým nebem se mladí artisté sdružují především v ulici Saint-Denis, kde obklopují diváky ze všech stran, zavěšeni na pouličních lampách či balkonech. Letošní představení, které se pravidelně opakuje každý festivalový večer, tedy celkem jedenáctkrát, nese název Fracas neboli Třesk.

Akrobacie na laně ve dvacetimetrové výšce

Režisér se letos inspiroval středověkou alegorií Dance Macabre: „Dlouhodobě se jako režisér zabývám tématy, která v sobě obsahují určitou temnotu, což je přirozeně i téma smrt. Což ale zase není úplně vhodné téma pro festival, který má být jakousi oslavou. Rozhodl jsem se proto spojit obojí v jedné inscenaci. Je pochopitelné, že tyto protichůdné záměry mohou způsobit akorát jen Třesk. A o to nám ve Fracas jde. Když jsem tuto inscenaci pro letošní ročník festivalu připravoval, věděl jsem, že v jednotlivých představeních musí vždy v určitý moment dojít k určitému průlomu či razantní změně, tedy třesku. Velkou inspirací mi byla skladba Dance Macabre od Camille Saint-Saënse. Také mne zaujala jedna stará francouzská báseň, ve které smrt s houslemi vyzývá všechny mrtvé k tanci. Je to sice morbidní téma, ale zároveň má v sobě prvky určité svátečnosti.“

03667105.jpeg

Původní hudbu k Fracas složil Félix Boisvert. Představení se odehrávají na náměstí Émilie-Gamelin. Na něm je postavena třípatrová konstrukce, která představuje hlavní jeviště. Proti ní stojí další dvě menší scény. Do Fracas se letos zapojily víc než tři desítky mladých akrobatů a akrobatek, především studentů École nationale de cirque Montréal a École de cirque de Québec. Ti se střídají v jednotlivých patrech vysoké konstrukce a předvádí choreografie s prvky párové akrobacie a závěsné akrobacie na kruzích nebo šálách. Někteří se z výšky skoro dvaceti metrů spouští na lanech k zemi za doprovodu živé i reprodukované hudby.

Artisté na dálkové ovládání

03667109.jpeg

Fracas předchází první část pouličního programu, které se říká Minutes Complètement Cirque. Jedná se o krátký prolog v ulici Saint Denis, ve kterém Anthony Venisse vsadil na metodu imerzního divadla: „Ve skupině je celkem 34 tanečníků a akrobatů. To už samo o sobě je dost velká skupina lidí, kterou musím udržet pohromadě a koordinovat. Letos jsem chtěl pro festival vytvořit něco skutečně výjimečného, a proto jsem se rozhodl, že na začátku vystoupení budou artisté částečně improvizovat a částečně je budu řídit já podle toho, jaká situace bude zrovna v ulicích. Každý z těchto 34 artistů má na uších sluchátka, do kterých jim říkám aktuální pokyny. Udávám tempo i pozice, nebo je motivuji k interakci s diváky. Cílem tohoto prologu je získat pozornost okolo stojících či procházejících lidí. Nic není dopředu připraveno. Ve chvíli, kdy se k nim lidé připojí, může začít oněch známých ,5 festivalových minut‘, kdy diváky artisté doslova obklopí se svými akrobatickými. Doprovází je akordeonistka a houslista. O zpěv se stará čtveřice akrobatů s mikrofony.“

Francouzský akrobat Anthony Venisse poprvé přišel do Montréalu v roce 1998 na École nationale de cirque Montréal studovat klaunerii a techniku visuté hrazdy. V současné době spolupracuje nejen s festivalem Montréal Complètement Cirque, ale také s německým kabaretem GOP. Během své kariéry působil jako většina absolventů montrealské cirkusové školy ve velkých souborech, jakými jsou Cirque du Soleil, Cirque Eloize nebo Les 7 doigts de la main. Pro festival Montréal Complètement Cirque připravil už sedm pouličních inscenací.

Spustit audio