Mluvicí kráva a tanec s ďáblem
Dvě jednoaktové hry polského dramatika Helmuta Kajzara (1941–1982), Chlív a Paternoster, uvedla v české premiéře, v překladu Ladislava Slívy a v režii Januse Klimszy ostravská Komorní scéna Aréna.
Jednoaktovka Chlív je o době prosazování stalinské biologie, o absurdnosti komunistických zemědělských experimentů. Autorka scény a kostýmů Marta Rozskopfová se tu rozhodla pro umístění realistické figury krávy v životní velikosti, která díky vlastnímu výtvarnému řešení scény i hlasovému projevu herečky za krávu promlouvající „je jako živá“.
Scéna s krávou, která mluví a vzpomíná na život v Dánsku, patří k nejsilnějším okamžikům představení. Dobytče popisuje svoje poslání posloužit zrodu nového komunistického dobytčího plemene, projev, který se odehrává v duchu pověry, podle které zvířata o půlnoci ve chlévě mluví o tom, co jejich hospodáře v příštím roce čeká, je zaznamenán vyšetřovatelem tajné policie na magnetofon a dále přehráván tímto soudruhem místnímu faráři s otázkou, zdali nejde o zázrak. Režiséru Januszi Klimszovi se tu daří zobrazit absurditu doby i jednotlivých životních osudů lidí dobou poznamenaných.
Ve hře Páternoster se autor dotýká historie Těšínského Slezska, rodinných tradic i úlohy církve v životě Poláků. Činí tak s ironií a sarkasmem, které režisér Klimsza svým režijním pojetím ještě umocňuje. Scénu, ve které dominuje krmení vepřů, a místní farář (Pavel Cisovský) si zároveň u oltáře pochutnává na zbytcích „krmiva“, aby následně hřímal a vyhlašoval boj s ďáblem, režisér zakončuje symbolickým tancem, ve kterém s ďáblem tančí k rodičům z Ameriky navrátivší se syn coby symbol nastupující generace.
Emocionální působení jednotlivých jevištních obrazů ještě zesiluje hudba vybraná Vladislavem Georgievem.
Herecké výkony všech účinkujících, z nichž každý představuje více postav, snesou ta nejpřísnější měřítka.Jozef Kaluža hraje svého inseminátora prof. Ryjkovského s fanatickým nadšením pro nové experimenty. Tereza Dočkalová jako Alžběta coby žena obdivující profesora a očekávající spíše hold vlastní kráse a ženskosti tu najednou stojí tváří v tvář muži, kterému se život proměnil v ruku šátrající v dobytčích útrobách.
Alberta Čuba v roli Herce předvádí do detailu propracovanou studii narcismem posedlého zženštilého planě filozofujícího komedianta. Kněz Goik v podání Pavla Cisovského je obrazem fanatického sluhy božího, hlásajícího střídmost a zbožnost, a zároveň podléhajícího sebevražedné žravosti.
Obě jednoaktovky, tak jak jsou řazeny v inscenaci jedna za druhou, tedy Chlív a Páternoster, vytvářejí alegorický obraz ze života svérázného a ve vidění Januse Klimszy i magického regionu Těšínského Slezska. Místy až pohádkově úchvatná atmosféra, sžíravý sarkastický humor a zároveň obrazy plné poezie – to vše nabízí nejnovější hra na repertoáru ostravské Komorní scény Aréna.