Moudrý šašek a krásná dívka v převleku. Pod Palmovkou prozpívají celý Večer (tříkrálový)

29. duben 2016

Čtyřsté výročí úmrtí Williama Shakespeara si v pražském Divadle pod Palmovkou připomínají premiérou komedie Večer tříkrálový. V režii Ivana Krejčího má premiéru 29. dubna. V inscenaci zazní zhudebněné verše v podání hostujícího herce Jana Kačera coby šaška Festa.

Hra o lásce a touze s názvem Večer tříkrálový aneb Cokoli chcete byla pravděpodobně vznikla kolem roku 1600. Lyrické dějové pásmo se prolíná s komediálními prvky. Zápletka se odvíjí od převleku dívky Violy, která se přestrojí za muže a vstoupí do služby vévody Orsina. Jménem svého pána se dvoří hraběnce Olivii. Ta se do Violy převlečené za páže zamiluje, je odmítána, a tak nakonec najde útěchu v náruči Violina bratra, dvojčete Sebastiana. Viola nakonec odhalí svou identitu a provdá se za vévodu Orsina. Motivy zavržení, odmítání, námluv i zamilování spojuje podle režiséra Ivana Krejčího jedno velké téma lásky: „v podobě, kdy dotyčný po něčem nebo po někom touží a pořád toho nedosahuje, vzniká jistý druh šílenství. Takže je to hra o lásce a o šílenství, což je asi hlavní motor hry. Vždyť my často svým touhám nerozumíme, a s tím Shakespeare výborně pracuje v tématu převleku.“

Láska a představení se „narodily“ z hudbyPředstavení Večera tříkrálového v Divadle pod Palmovkou bude výrazně doplněno živými hudebními výstupy, které vychází ze Shakespearova textu v překladu Martina Hilského. Hudbu složil Ondřej Švandrlík, se kterým režisér Ivan Krejčí dlouhodobě spolupracuje a říká o něm: „Nám se velmi zalíbilo, když Martin Hilský přišel na první čtenou zkoušku a tam anglicky přednesl verše o tom, že ´žije-li láska z hudby, hrajte dál´. V tom jsme se našli, a protože to v originále tak krásně zní, tak nakonec z toho vznikla i úvodní píseň a naše představení nakonec vychází právě z hudby.“

03618029.jpeg

Moudrý šašek a divadlo nad divadlemVelkou část zpěvních partů má herec Jan Kačer, který v roli šaška Festa přináší na jeviště nejen humor, ale také mravní ponaučení. Charakterizuje ho červený klaunský nos a herec k jeho charakteru podotýká: „Jsem tam s tím, co jsem v životě zažil a viděl, je to Feste, který život a jeho děje a lidské hlouposti posuzuje z jakéhosi jiného břehu a zároveň má radost z toho, že ještě na světě je. Nasazuje si klaunský nos jako znamení, že je tím, kým je, ale sám sebe dokáže shodit a přes červenou bouli na nose vidí svět jako zajímavou příležitost.“

Violu, jednu z ústředních rolí zpodobnila Tereza Dočkalová. Postava dívky, která velkou část děje předstírá, že je chlapcem, ji vždy jako herečku přitahovala. Osobnost Violy jí byla svou povahou blízká: „Ukázalo se, že nejhorší sny jsou ty splněné a že nejlépe se na divadle hraje ten, kdo je vám nejmíň podobný, protože můžete objevovat rozdíly. Je to trochu boj s postavou.“ Celá scéna je zahalena do smutečního hávu. Dekorace i kostýmy jsou černé. Barvu celé inscenaci proto musí podle Terezy Dočkalové dodat herci svým hereckým výrazem. Inscenace Večer tříkrálový v Divadle pod Palmovkou by měla být podle tvůrců dvojlomná, jako komedie nasycená smutkem.

Spustit audio