Rozhovor herečky a novináře jako výpověď o přitažlivosti protikladů a tajemství 13. komnaty
Komorní psychologické drama rozehrají Veronika Khek Kubařová a Jaroslav Plesl v nové inscenaci Dejvického divadla nazvané Interview. Hru holandského scénáristy a novináře Theodora Holmana režíruje Martin Myšička. Premiéra je na programu 3. prosince.
Psychologický duel plný otázek a odpovědí rozehraje dvojice herců, Veronika Khek Kubařová v roli slavné herečky a Jaroslav Plesl jako politický novinář. Ocitnou se tváří v tvář lžím i drsné pravdě. V komorním psychologickém dramatu střídavě vítězí a prohrávají. Jejich slovní souboj bude mít překvapivé vyústění.
Katja je slavná herečka televizních seriálů ve věku kolem 25 let. Pierre zase politický novinář po čtyřicítce, který je svým zaměstnavatel přinucen s Katjou udělat rozhovor. Už od první chvíle je patrné, že jejich setkání nebude probíhat hladce. Politický novinář by raději sledoval odstupování vlády a herečka není rozhovorem také nijak nadšená. I přesto se mezi nimi rozpoutá slovní přestřelka, ve které se ani jeden nebojí klást otázky na tělo, vysvětluje Martin Myšička: „Interview můžu různě překládat, jako mezipohledy a mně to připadá jako konfrontace dvou světů. A je to v různých vrstvách, jako muž a žena, herečka na vrcholu slávy a novinář, který slavný není, takže může být frustrován. Vzhledem k věkovému rozdílu to může být na úrovni vztahu otec a dcera. Ty vrstvy se různě míchají, lidé se tam poznávají. A navíc je otázka, co je pravda a co jen přetvářka. Tyhle vrstvy se tam prolínají, a to mne na to baví nejvíc.“
Autor hry, Theodor Holman, je nizozemský novinář a scénárista. Jeho text zaujal režiséra a filmového skandalistu Theo van Gogha, zavražděného v roce 2004 na ulici v Amsterdamu. V roce 2003 ale ještě natočil podle scénáře Interview film s Katjou Schuurman a Pierrem Bokmou v hlavních rolí. Tento film se v roce 2007 dočkal amerického remaku s herci Siennou Miller a Stevem Buscemim, který film také režíroval. Martin Myšička se ale filmy inspiruje jen velmi málo a spíše přemýšlí o divadelním potenciálu textu a jednotlivých situací: „Když jsem zpracoval ten text, protože potřeboval nějaké úpravy, tak jsem se na oba filmy podíval a z toho remaku jsem něco využil, ale napodobovat film jsem hercům zakázal, takže se na to ani nedívali. Ten text není výsostně divadelní, ale ani filmový, možná by to bylo výborné pro rozhlas.“
Protiklady, které se přitahujíZáludné otázky, přetvářka, výlevy citů, provokace i zpovědi jsou součástí rozhovoru Katji i Pierra, kteří od obecností rychle přechází k tématům, která mohou zraňovat tělo i duši. Martin Myšička na předloze oceňuje její překvapivý vývoj: „Já jsem skutečně od začátku do konce byl překvapován, protože jsem nečekal, co nového lze v rámci rozhovoru vymyslet. Oni jsou na sebe naladěni, takže si vzájemně lezou do těch třináctých komnat a pod kůži a nějak se vzájemně i přitahují. Je tam antagonismus i přitažlivost a pulzování mezi tím.“
V příběhu hry Inteview obě postavy odkrývají svá tajemství. Jejich nebezpečný duel nabývá fatálních rozměrů. Hranice mezi fikcí a skutečností se pro oba dva rozostřuje a je těžké říct, kdo je vítězem.
