S Cinovým Christopherem lze soucítit, ale těžko se do něj vcítit

20. květen 2015

Podle knižního bestselleru Marka Haddona vznikla divadelní hra nazvaná Podivný případ se psem. Příběh autistického mladíka, uvádí v Divadle Kalich. Režie se ujal tandem Martin Kukučka a Lukáš Trpišovský alias SKUTRr, protagonistou je Jan Cina.

Divadelní pátrání po tom, kdo sousedce zabil psa, je víc než pouhá detektivka. Hlavní hrdina a amatérský detektiv Christopher Boone je autista, a tak skrze něj dostávají diváci možnost nahlédnout do jiného vnímání naší reality, otestují také hranice své snášenlivosti. Jak hra ukazuje, k toleranci je navíc třeba velké dávky trpělivosti a síly. Christopher Boone je totiž - jak se často autistickým lidem stává - na jednu stranu génius, na druhou dokáže svým chováním okolí pěkně obtěžovat, je umíněný a vznětlivý.

Forma je ku prospěchu věci citlivá a střídmáV Divadle Kalich se hraje na bílé čtvercové scéně, zleva i zprava vidíme dvoje dveře, kudy vchází většina protagonistů. Scénické řešení se svými pravými úhly podřizuje exaktnímu pojetí světa, jak ho vnímá Christopher. Tento matematický talent pátrá po tom, kdo propíchl vidlemi psa, nakonec se však dozví daleko víc - především o své rodině.

Logo

Režijní duo Skutr obvykle tvoří pohybově a vizuálně bohaté inscenace, v Kalichu však od toho upustilo. Kromě několika výraznějších pohybových pasáží, kdy má Christopher záchvat, a vizuálně silnější druhé půlky představení, je inscenace střídmá. Nenásilná je též hudba Petra Kalába, prostými tóny navozuje tajemství a jednotlivé scény citlivě předěluje.

Najít psychologickou rovinu herectví se nepodařiloHlavní úkol tedy spočívá na hercích, zde to však úplně nevyšlo. Skutři mnohé scény režírují s notnou dávkou nadsázky a humoru, otázkou však je, zda by příběhu neprospělo přeci jen psychologičtější herectví. Scéna ve vlaku, kdy bláznivý policista v podání Petra Vančury osahává ženské poprsí, není ani vtipná, ani nijak nesouvisí s příběhem. Vančura si pak střihne i hluchou seniorku, ovšem v nudném, stereotypním podání. Do role se nedostala ani Simona Babčáková jako Christopherova matka. Osvědčené komediální herečce vážná poloha moc nesedí a její repliky znějí nevěrohodně. Dobře si naopak vede Marek Dvořák v roli mladíkova otce - jeho snaha zvládnout složitou rodinnou situaci je vystihnutá přesně. Haně Vagnerové zase sedí role Christopherovy průvodkyně, alter ego a učitelky. Spolehlivě hlavního hrdinu stínuje a přesto, že si v této inscenaci diváci nemohou být zcela jistí, koho vlastně Vagnerová ztvárňuje, je její bytí na scéně velmi přirozené a oprávněné.

Mark Haddon, Podivný případ se psem

Hlavní hrdina se problému přibližuje jen zvnějškuHlavní podíl na tom, jak Podivný případ se psem dopadne, má přirozeně představitel autistického hlavního hrdiny. V Kalichu ho však Jan Cina hraje dost jednostranně, zaměřuje se především na vnějškovou podobu nemoci, nervózní hru s prsty a matematicky přesné chození sem a tam. To však k silnému diváckému prožitku nestačí, Cinův Christopher je jen nahozený, málo prokreslený a herecky bohatý. Můžeme s hrdinou soucítit, ale těžko se do něj vcítíme.

Bylo od Skutru určitě správné, že se tentokrát při přípravě inscenace soustředili méně na scénografii a choreografii a vydali se směrem k hercům na prosté scéně. Měli k nim však jít ještě blíž, takhle vše zůstalo napůl cesty.

autor: Josef Rubeš
Spustit audio