Škola cirkusem
Nový cirkus byl na svém počátku víc uměleckým hnutím než samostatným uměleckým druhem s vlastními, pevně vymezenými zákonitostem. Teprve časem se z něj vyvinul specifický umělecký druh. Dodnes jsou pro něj příznačné dvě základní lidské schopnosti: fyzická a tvůrčí.
Tyto schopnosti se u budoucích novocirkusových profesionálů snaží rozvíjet cirkusové školy. Jednou z nejznámějších je francouzské Centre national des arts du cirque – CNAC. Budoucí absolventi mají příležitost pracovat s renomovaným choreografem nebo režisérem.
Škola CNAC měla své předchůdce v cirkusových učilištích, které založily dvě francouzské herečky. V roce 1974 otevřely Sylvia Mofortová L'École au Carré a Annie Fratellini svou Akademii, která funguje dodnes. Školy přilákaly do cirkusového světa nové tvůrčí názory a přístupy, vznikly i v zemích Skandinávie, ve Velké Británii, Španělsku, Itálii, Kanadě nebo i v Austrálii. V ČR žádnou takovou školu nemáme.
Cirqueon zastřešující a podporující
Ale cirkusový trénink a výuku dnes jako volnočasovou aktivitu zajišťují instituce po celé České republice. V Praze je to například Cirqueon, centrum pro nový cirkus. Jeho ředitelkou je Šárka Maršíková: „Snažíme se komplexně podporovat nový cirkus nejen v Čechách, ale i v Evropě. Může se u nás trénovat, může se u nás tvořit, protože prostory nabízíme ke kreativní tvorbě. Jsou u nás k dostání informace o novém cirkusu, jak v Čechách, tak v zahraničí – máme knihovnu, web a minidokumentační centrum.“ Cirqueon se za skoro šest let své existence dostal do mezinárodního povědomí. Zapojuje se do mezinárodních tvůrčích i vzdělávacích projektů, rok od roku navyšuje kapacitu kurzů různých cirkusových technik. Jaká je poptávka, vysvětluje Šárka Maršíková: „Třicet pět kurzů, které budeme vypisovat od října, krát deset účastníků – taková je kapacita. Rozvoj je obrovský, je na nás vyvíjený velký tlak, spousta lidí chce chodit na kurzy nových disciplín, techniky, chtějí docházet i dvakrát týdně.“
K významným aktivitám Cirqueonu patří i „social circus“. V něm se využívá jako terapeutický prostředek. Další aktivitou je i cirkus pro děti: „Nám se za ty čtyři roky podařilo vypracovat sofistikovanou metodologii práce s dětmi. Především díky Adamu Jarchovskému a Katce Klusákové. Zajímají se nejen o cirkusovou techniku, ale také pedagogiku a psychologii,“ vysvětluje Šárka Maršíková.
Snažíme se na děti působit i výchovně
Dětem se v Cirkeonu věnuje hlavně Adam Jarchovský: „Jedna polovina je práce s dětmi, druhou představuje technická část. Snažíme se děti vést a výchovně na ně působit, aby smysluplně naplňovali svůj volný čas.“ Adamovi je ve výuce rovnocennou partnerkou Kateřina Klusáková: „Jsme oba trochu jiní, on je chlap, já holka, on je žonglér, já dělám závěsnou akrobacii, on je opatrnější, já pobíhám všude možně. Snažíme se, aby byly děti tvůrčí, abychom je podporovali v nesoutěživosti.“
I když ČR zatím nemá profesionální cirkusovou školu, přece jen tu roste nová generace novocirkusových artistů. Mezi nimi jsou hlavně absolventi cirkusových kurzů. Z některých absolventů Cirqueonu se utvořil soubor Cink Cink Cirk, který má na repertoáru dvě představení: Cink a Bum.
