Čínští filmaři se potýkají s cenzurou, Talisman vlků ale přijali

Při zahájení Febiofestu převzal Jean-Jacques Annaud čestnou cenu Kristián za přínos světové kinematografii. Autor takových filmů jako například Jméno růže, Sedm let v Tibetu nebo Milenec představil v Praze svůj zatím poslední snímek Talisman vlků. Jeho příběh se odehrává v roce 1967. V rámci povinných brigád přicházejí dva studenti z Pekingu do mongolské oblasti Číny. Důležitým motivem filmu je odvěké soužití tamních kočovníků s vlky. Talisman vlků se natáčel v autentickém prostředí čínského Vnitřního Mongolska.

Většinu svých snímků jste natočil v zahraničí, co vás tam táhne?

Na práci v cizině mě vždycky přitahovala svoboda, pociťuji ji tam opravdu velkou, protože jsem daleko od domova, běžných starostí a povinností. Připadám si jako kapitán lodi: mám svoje mužstvo, svůj tým, všichni společně plujeme po oceánu.

Dá se v případě Číny mluvit o svobodě?

Cítil jsem se tam svobodně, i když to bylo právě v Číně. Byla to moje podmínka, jinak bych tam pracovat nešel. Vím, že moji kolegové, režiséři v Číně, se potýkají s řadou problémů. Nemohou točit svobodně, potýkají se s institucí, která si říká oddělení pro kinematografii – je to vlastně cenzura. V případě filmu Vlčí talisman pro mě ale Číňané přišli – já sám jsem o něj neusiloval. Chtěli můj pohled na věc. Měl jsem obavy, jak to dopadne, ale nakonec se film ve stejné podobě promítá jak v Číně, tak v Evropě.

Jaký je dnes vztah mezi Mongoly a Číňany?

Oblast vnitřního Mongolska je autonomní oblastí Číny. Mongolové jsou jednou z 55 národnostních menšin pod zákonnou ochranou centrální čínské vlády. Se stále se zvyšujícím počtem čínského etnika jich čím dál tím víc přichází do vnitřního Mongolska, kde se usazují. Původní Mongolové to nevítají s radostí.