Amsterdam Klezmer Band vydal ke svým 20. narozeninám album Oyoyoy
Tradice východoevropských židovských šumařů známá pod termínem klezmer v Evropě prakticky vyhynula. Přispěla k tomu masová emigrace židovského obyvatelstva do Spojených států, iniciovaná rasistickými pogromy i bídou.
Kontinuitu později definitivně zpřetrhaly nacistické koncentrační tábory. Hudba samotná ale naštěstí nezanikla: v meziválečném období pronikl klezmer ve Spojených státech do jazzu, filmové hudby i muzikálů. V posledních dekádách přispěla k revivalu žánru řada moderních souborů v čele s newyorskou skupinou Klezmatics.
Jejich příklad povzbudil evropské následníky, včetně skupiny Amsterdam Klezmer Band, která vznikla před 20 lety v hlavním městě Nizozemí. Na oslavu dvacetiletého výročí vydala album Oyoyoy. Skupinu založil saxofonista, zpěvák a rapper Job Chajes, výraznou dávkou autentičnosti přispívá druhý zpěvák, Alec Kopyt, který je původem z Ukrajiny z přístavu Oděsa. Podle jeho slov byla Oděsa před vznikem Sovětského svazu kosmopolitním a liberálním městem, osídleným pestrým spektrem národností, včetně Řeků, Arménů i Židů. Alec Kopyt se vystěhoval se svými rodiči nejprve do Izraele, později se usadil v Holandsku.
Původem ukrajinský zpěvák a skladatel Alec Kopyt, který stojí spolu se svým holandským kolegou Jobem Chajesem v čele Amsterdam Klezmer bandu, se ve svých textech projevuje jako ostrý satirik. Jeho terčem jsou obvykle postkomunističtí mafiáni a oligarchové. Ve skladbách, které zpívá mimo jiné i rusky, kritizuje hipstery se svými bezchybnými účesy, pečlivě zastřiženými plnovousy i drahými technologickými hračkami.
Repertoár tradičních i současných klezmerbandů tvoří písně v židovském jazyce jidiš, který je blízký němčině a foneticky připomíná holandštinu. Job Chajes, jeden ze zpěváků Amsterdam Klezmer Bandu tvrdí, že on sám sice jazyk jidiš neovládá - ale díky židovské populaci přešla v jeho zemi řada výrazů z jidiš do normálního užívání. Chajesovy texty jsou kombinací holandštiny a jidiš slov, která si vybírá ze slovníku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka