Flavia Coelho: Mundo Meu

27. leden 2016

Brazilka s africkým naturelem uprostřed Paříže. Okolo vichřivé zpěvačky se navíc točí tolik výrazných osobností, že už to samo ji staví do centra pozornosti. Existuje na to spolehlivé vysvětlení: osobnímu světu Mundo Meu lze totiž opravdu snadno podlehnout.

Hraje si s žánry od bossa novy, baile funku a samby přes afrobeat, reggae, dancehall, dub, pop a hip hop. Brazilské taneční rytmy klidně zkříží s balkánskými, posluchači přitom jde vstříc bez podbízení. Reputace předešlého alba Bossa Muffin a nedávný úspěšný skladbový duet Degg Gui se senegalským zpěvákem Cheikhem Lô vedly k tomu, že na novince Mundo Meu hostují francouzský akordeonista a programátor Fixi, nigerijský bubeník Tony Allen, německý pop reggae zpěvák Patrice s kořeny v Sierra Leone, senegalský zpěvák Woz Kaly nebo raper Speech, leader americké hop hopové skupiny Arrested Development.

Taneční cloumavost a pozitivismus skladeb, dosahujících krajních mezí nakažlivosti, ji vnutilo životní přesvědčení: „Žádné pocity smutku nebo melancholie, to nemám v povaze a nemá smysl si na veřejnosti vylívat žal. Co je pro mne nejdůležitější, je udělat si čas na užívání si života.“

Blíží se to barvotiskové představě, že v Brazílii se od rána do noci myslí jen na bezstarostný tanec a hudbu, jenomže jak si vysvětlit, že odtud Flavia v pětadvaceti letech utekla do Paříže? Toužila prý dosáhnout na vyšší umělecké mety a vyšla z předpokladu, že totéž se ve francouzské metropoli předtím podařilo jejím hudebním idolům: krajanům Gilberto Gilovi a Chico Buarqueaovi a svá nejlepší léta tu prožili Salif Keita nebo Miles Davis. Proto se tu rodačka z Rio de Janeiro v roce 2006 usadila. Zpívala na ulicích, v metru, čistila boty a pracovala v baru - pro cílevědomou Flavii pocházející z chudinské favelas, nic s čím by se doma nesetkala. Že ale jednou vyprodá pařížskou Olympii a na slavném britském festivalu Womad po sobě zanechá spoušť, jako by se přes něj přehnalo tornádo, tak to ji tehdy ani ve snu nenapadlo.

Na albu Mundo Meu Flavia Coelo usiluje o rozvíjení brazilské hudební filosofie: vytěžit co nejvíc z prolínání kultur a žánrově rozmanitosti. Už tolik výhradně nestraní reggae a dubu, jak by se díky videoklipu Vazio zdálo, záměrně zvolila globálnější mix, stále však pevně ukotvený v brazilských stylech a blízkém vztahu k africkým rytmům.

Spustit audio