Frank Woeste: Pocket Rhapsody

19. srpen 2016

Klávesista Frank Woeste nazval své album Pocket Rhapsody (Kapesní rapsodie) Trefně tím charakterizoval svoji současnou tvorbu neuvěřitelně epizodickou avšak integrovanou, s dramatickým obsahem, volnou formou, kontrastní tonalitou a výrazně protikladným rozpoložením.

Vedle syrového a přímočarého klavírního výrazu používá hudebník varhany, basový syntezátor a klávesy Fender Rhodes, k jejichž nezaměnitelnému zvuku bez zábran přidává syntezátorové efekty. Dá se bez nadsázky konstatovat, že je v tomto směru jedním z nejprogresivnějších inovátorů a ne náhodou našel společnou řeč s podobně laděným typem, americkým trumpetistou Davem Douglasem, se kterým na podzim chystají album Dada.

Na současném albu tvoří kmenové trio kytarista Ben Monder a bubeník Justin Brown, nad jeho rámec Woeste spolupracuje s trumpetistou Ibrahimem Maloufem, jak dokumentuje intenzitou nabitá, do intencí bývalého tria E. S. T. laděná skladba Moving Light – Putující světlo. A také s vokalistkou Youn Sun Nah, která se spolu s houslemi a violoncellem posunuje skladbou The Star Gazer – Pozorovatel hvězd do roviny transcendentní. Hned následující skladba Buzz Addict – Závislák se sice také odvíjí od projevu s výraznými rysy klasické hudby, přes cobhamovsky nastavené bicí se však dostaneme k nefalšovanému hard bopu, freejazzu a elektronice. Jak bylo řečeno již v úvodu: avantgardní protiklady.

03688592.jpeg

Brilantní aranžmá a harmonická mnohobarevnost, minimalisticky laděná, elektroniku a akustickou čirost klavíru mixující tvorba je pro Franka Woesta příznačná, přesto nejcharakterističtějším rysem klávesistovy tvorby je jeho přístup k samotnému piánu: jaksi úskočně něžný, bezesporu laskavý, váhavý i přímý, také tvrdý, především však nesmírně osobní! Titulní, kontemplativní skladba Pocket Rhapsody - Kapesní rapsodie je opravdu básní a je svým způsobem vznešeného obsahu i formy, je lyrická a zároveň i epická.

Nouakchott - Nuakšott, hlavní město Mauritánie, znamená v berberštině „Větrné místo“. Pro Franka Woesta vytváří příležitost jak od mauretánských popěvků přeskočit do hardrocku. Přes kytarové sólo, které bych si užíval i v letech sedmdesátých, přes klasické smyčce, špetku nu-jazzu, drum´n´bass, afrorocku k berberské lidové. Album Pocket Rhapsody jeví se být jednou z nejzdařilejších, nejnáročnějších, avšak i nejpoučnějších kapesních příruček současného jazzu.

autor: Martin Starý
Spustit audio