Intimní balady bosenské zpěvačky Amiry Medunjanin

20. březen 2017

Bosenská zpěvačka Amira Medunjanin pochází ze Sarajeva a dospívala v době jugoslávské války. Později, když byl region pod dohledem mírových sil Spojených národů, pracovala díky své znalosti angličtiny jako tlumočnice a překladatelka - a brzy poté natočila své první album.

Zajímavé je, že balkánské žánry pronikaly do světa až po rozpadu Jugoslávie a Amira tehdy získala životní příležitost. V repertoáru měla jak lidové písně z jugoslávských regionů, tak i velmi sofistikované balady typické pro Bosnu, známé pod jménem sevdalinka.

Zahraniční publikum tehdy objevovalo hudbu Balkánu prostřednictvím filmů Emira Kusturici i skladatele Gorana Bregoviče - kteří oba shodou okolností pocházejí ze Sarajeva, podobně jako Amira Medunjanin. Z ní vyrostla během 20 let unikátní a světově respektovaná umělecká osobnost.

Výraznou zásluhu na tom má i její doprovodná skupina, kterou vede klavírista Bojan Zulfikarpašić. Ten je aktivní i jako jazzový hudebník, a vzhledem ke svému obtížně vyslovitelnému příjmení vystupuje pod uměleckým jménem Bojan Z. Na posledním albu se spolu se zpěvačkou Amirou Medunjanin podílel i jako producent, nahrávka vznikla ve studiích Real World v jižní Anglii a vyšla pod názvem Damar, což znamená životní síla.

Hlavní část repertoáru zpěvačky Amiry Medunjanin, intimní balady sevdah, známé jako sevdalinka, novináři označují jako "bosenské blues". Po hudební stránce sice mezi oběma žánry spojitost není, paralela existuje ale v tom, jak vznikly. Podobně jako americké blues jsou sevdalinky produktem kulturního tavícího kotlíku. Zatímco blues vzniklo prolnutím vlivů z Afriky a kultury anglosaských kolonistů, v baladách sevdah se mísí jihoslovanská zpěvnost s melodickými ornamenty, které na Balkán přinesli Turci.

Balady sevdah jsou spojené především s životem v bosenských městech, a v tradiční formě se zpívaly s doprovodem turecké loutny saz s dlouhým krkem. V posledních letech se o slovo hlásí nová generace umělců, kteří sevdalinky kombinují s moderními nástroji. K nejtalentovanějším patří Damir Imamović, a jednu z jeho písní natočila i Amira Medunjanin.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.