Kepa Junkera: Maletak
Baskové jakožto třímilionová národnostní menšina uprostřed 40milionového Španělska jsou na své kulturní odlišnosti patřičně hrdí. Jedním z národních symbolů Baskicka je knoflíkový akordeon trikitixa, který tradičně sloužil jako doprovod tance. Mistrem tohoto nástroje je Kepa Junkera, první umělec, který postavil baskickou hudbu do mezinárodního kontextu.
Kepa Junkera na svých koncertech hraje doslova nadoraz, jako by to bylo poslední vystoupení jeho života - ale jeho hudba má ještě další rovinu: svá alba natáčí s početnou sestavou hostí, mezi nimiž nechybí ani hráči na kuriózní a typicky baskické nástroje. Tak například, píšťala alboka je vyrobena z kravského rohu a původ má v severní Africe, perkusivní nástroj txalaparta tvoří velké dřevěné fošny, do nichž se buší palicemi.
Nové album baskického akordeonisty Kepa Junkery doprovází videoklip natočený na atlantickém pobřeží Baskicka s úchvatnými záběry na útesy a mořský příboj, filmování usnadnila kamera nesená dálkově ovládanými drony. V klipu hrají důležitou roli staré kufry na akordeony, které Junkera mnoho let skladoval na půdě. Členky skupiny Sorginak, která na albu hostuje, loví v závěru klipu akordeonová pouzdra z příboje, a na břehu je sestaví do kruhu připomínajícím Stonehenge či jiné starověké svatyně.
Baskická menšina žije na obou stranách španělsko-francouzské hranice. Akordeonista Kepa Junkera vysvětluje, jak se obě části Baskicka liší: „Francouzské Baskicko je víc zemědělské, zatímco jih Baskicka, španělská část, je naopak hodně rušný region se silným průmyslem a rozvinutým rybářstvím. V 50. a 60. letech se tam dokonce stěhovali za prací lidé z jiných částí Španělska. Já pocházím z velkého přístavního města Bilbao. Můj nástroj, akordeon trikitixa se v Baskicku rozšířil až koncem 19 století a při tanečních zábavách nahradil starší nástroje. To byl počátek velmi dynamické hudební vlny, která pokračuje dodnes.“
V dnešní Mozaice uslyšíte například skladby: Drakian, Marea Zumaian, Animalizkoak, Pottokak.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
