Lelek: Brzask Bogów
Album debutující skupiny Lelek se nemíjí s 1050. výročím přijetí křesťanství v Polsku, její členové však odmítají přistoupit na rozšířený mýtus, že polskou národní identitu vytvořila církev.
„Často operujeme s termínem národní identity a odvoláváme se na dědictví starých Řeků, Římanů a křesťanské církve. Přesvědčení o středomořském dědictví se stalo tak jednoznačné, že jakákoliv alternativa je považována za blud nebo kacířství. A co dědictví pohanských národů pohrdavě považované za barbarské?,“ ptá se leader skupiny a tvůrce konceptu Maciej Szajkowski.
S ekipou předních polských muzikantů a zpěváků složil jedenáct skladeb evokujících pohanské časy: směs folku, rocku, tradice, exotiky a ozvěn Czesława Niemena. Slyšíme soulově i syrově vypjaté hlasy, sbory, loutny, bubny, housle, flétny, syntezátory Moog a hammondky. Nic z toho ale neodpovídá obrazu módního zájmu o pohanskou tématiku. Bohy, kulty, mysticismem a přírodními silami se album sice jenom hemží, texty ale pocházejí od významných polských básníků 19. a 20. století: Ryszarda Berwińskiego, Władysława Broniewskiego, Antoniego Wacyka nebo Ryszarda Daneckiego. Což by povrchní fanoušky pohanské hudby mohlo spolehlivě odradit, a pokud ne, konečnou jim určitě vystaví bezmála osmdesátistránkový booklet: nahuštěný esejemi a hodnověrnými fakty respektovaných vědců a historiků.
Odmítají iluzi polské homogenity určené křesťanským křížem a dávají Szajkowskému za pravdu. „Jedná se o nebezpečnou iluzi v době, kdy ekonomická globalizace doprovázená intelektuální uniformitou má tendenci ignorovat kulturně rozmanitý svět a historické studie,“ píše profesor Karol Modzelewski.
Klíčová slova boookletu: slovanská etnogeneze, hudba a lelek obecný. U malého ptáčka, který žije i u nás se zastavme, vždyť se po něm nová skupina jmenuje. Lelek patří k vzácným druhům a nočním lovcům hmyzu, kterého málokdo spatřil. Hlavně je spojen s mnoha lidovými pověrami: odtud třeba lidový název lelek kozodoj neboli údajný tajný upíječ kozího mléka ze struků. Pohanským Slovanům lelek symbolizoval nosiče duší. Dřív, než jim katolíci vnutili peklo, jejich duše v podobě ptáků odlétaly pouze do ráje, odkud se vracely, vstupovaly do ženských lůn a v nich probouzely nový život. Ostatně kdo u nás dodnes nosí děti? Čáp, a kdysi to byl také lelek.
Jak zhudebnit taková témata a nesklouznout do pseudopohanské parodie? I tady se Maciej Szajkowski spolehl na studie lidové a sakrální hudby a svobodně po staletí metamorfující tradici. Přidal osobní intuici vyčtenou od Pabla Picassa: všechno, co si dokážeš představit, je reálné.
Leader a bubeník skupiny Warszaw Village Band na albu pracoval přes dva roky a urputností, s jakou do historického kontextu uvozuje folkrockovou hudbu, navazuje na předchozí, podobně pečlivě vyzdrojovanou práci s anarchisticky laděnou kapelou R.U.T.A. Lelek není hudba pro široká filmová plátna, patří do klubů, čím punkovějších, tím vstřícnějších, protože jsou domovinou většiny Szajkowskeho spoluhráčů. A Kamil Rogiński, Jakub Koźba, Piotr Stefański nebo Patryk Kraśniewski platí v Polsku za natolik dostatečně silná jména, aby leckoho donutili přemýšlet jestli 14. dubnem 996, jak mu v kostele tvrdili, nastal opravdu v Rzeczpospolita Polska čas na jednoho boha.
V Mozaice uslyšíte skladby: Hymn do Żywy, Hymn do Swaroga, Modlitwa Poranna (do Dadźboga), Święty dąb nebo Marzanna.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.