Maria Kalaniemi: Vilda Rosor
V páteční odpolední Mozaice budeme hrát ukázky z alba Vilda Rosor, Divoká růže, které vydala Maria Kalaniemi v roce 2010. Finská akordeonistka se žánrově pohybuje na pomezí lidové a vážné hudby. Zatímco na jejich dřívějších albech převažovaly instrumentálky, ve svém novějším repertoáru má i vysoce osobní zpívané skladby.
Akordeon, mnohdy považovaný za druhořadý nástroj pouličních hudebníků a hospodských bavičů, požívá ve Finsku naopak vysokého respektu. Málokde jinde na světě najdeme tolik virtuozních hudebníků, kteří akordeon povýšili na úroveň seriózního koncertního nástroje. K nejzajímavějším současným hráčkám patří Maria Kalaniemi, která se žánrově pohybuje na pomezí lidové a vážné hudby. Zatímco na jejich dřívějších albech převažovala instrumentální tvorba s velkou dávkou improvizace, ve svém novějším repertoáru má i vysoce osobní a intimně laděné zpívané skladby. Pochází ze smíšeného finsko-švédského manželství, na jejích posledních albech zní díky tomu vedle finštiny i švédština.
Maria Kalaniemi vzpomíná, že na akordeon se začala učit ve svých 8 letech. Z celé rodiny akordeon nejvíce milovala její babička, která také Marii koupila její první nástroj. A když pak Maria babičce navrhla, že by se mohla učit i na klavír, babička rázně protestovala, že v tomhle domě žádné piano nebude, a že Maria se bude učit na opravdický hudební nástroj, a tím je jedině akordeon.
Tango vzniklo zhruba před 100 lety v jižní Americe, a v průběhu 20 století tento hudební trend zachvátil celou Evropu i další světadíly. V málokteré zemi ale tango zdomácnělo tak silně jako ve Finsku: místní hráči i skladatelé dokázali tento styl natolik propojit s místní hudbou, že finské tango je dnes považováno za zcela autonomní žánr.
V odpolední Mozaice zazní výběr z těchto skladeb: Videpiano, Vilda Rosor, I fjol, Varens Väna Grönska Gar, Under Fullmanen, Sven I Rosengard, De Rosor Och De Blade a Cirkus 2.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.