Stockholm-Lisboa Project - Aurora
V dnešní odpolední Mozaice zazní hudba z posledního alba švédsko-portugalské skupiny s názvem Stockholm Lisboa Project, které se jmenuje Aurora. Zatímco portugalskou hudbu reprezentují na albu poetické balady fado, švédská část sestavy přispívá k repertoáru typicky skandinávskými instrumentálkami, v nichž mají hlavní roli housle.
Země Jižní Evropy se od těch severnějších liší nejen klimatem, ale i stravou, zvyklostmi, a samozřejmě hudbou. Ale přesto se najdou umělci, kteří hledají spojitosti. Což dokumentuje například film německého režiséra Wima Wenderse Lisabonský příběh, v němž turista cestuje z Německa do hlavního města Portugalska autem, a objevuje zdejší hudbu, kterou reprezentuje skupina Madredeus, inspirovaná tehdy ještě v Evropě málo známým portugalským stylem fado.
Jiným příkladem vzájemné přitažlivosti mezi Jihem a Severem je švédsko-portugalská skupina s názvem Stockholm Lisboa Project. Její základ vznikl roku 2000, kdy se ve Francii setkal švédský zpěvák a hudebník Simon Stålspets s portugalským houslistou Sérgio Crisóstomem. Později se skupina rozrostla na kvartet, současnou sestavu dotváří virtuos na foukací harmoniku Filip Jers ze Švédska, a Micaela Vaz, přední zpěvačka typicky portugalského žánru fado.
Název alba skupiny Stockholm-Lisboa Project - Aurora - znamená v portugalštině Úsvit. To má symbolický význam: romantické balady fado se totiž zpívají nejčastěji v noci, která končí ranním úsvitem. A navíc, Aurora je v Portugalsku velmi rozšířené ženské jméno.
V Mozaice zazní z alba Aurora například skladby: Polskas After Bruun, Vagamundo, Espelho Quebrado.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
