Timo Alakotila: Timo Alakotila & Piano
Jedním z nejžádanějších pianistů na finské hudební scéně je Timo Alakotila, který je navíc prvotřídním znalcem lidové hudby. Po více než dvaceti letech dráhy doprovodného hráče vydal první sólové album.
Pro skandinávskou hudbu je typické prolínání lidových melodií s jazzem, které zpopularizoval norský saxofonista Jan Garbarek. Jméno finského pianisty Timo Alakotily je daleko méně známé - i když mezi svými kolegy patří už dvacet let k nejžádanějším spoluhráčům. Alakotila vystudoval roku 1992 konzervatoř v Helsinkách a dnes je sám aktivní i jako pedagog: učí na Sibeliově akademii v Helsinkách, na universitě v irském městě Limerick i v Estonsku - a podílel se na více jak dvou stovkách alb.
Možná proto, že byl tolik vytížen natáčením s jinými umělci, vydal Alakotila své první samostatné album - Timo Alakotila & Piano - až letos. Obsahuje celkem 14 skladeb, které lze označit za kouzelné miniatury, inspirované lidovými melodiemi, a provedené s mistrovstvím vyzrálého hráče.
Finský pianista Timo Alakotila natáčí pravidelně s významnou akordeonistkou Marií Kalaniemi i s ansámblem tradičních houslistů JPP. Na jeho prvním sólovém albu nechybí ani žánr ve Finsku velmi populární - a tím je svérázná finská varianta původně jihoamerického tanga.
Timo Alakotila se narodil na západě Finska ve městě Kaustinen, které je centrem lidové hudby a už po 48 let zde probíhá jeden z největších letních festivalů. Vznikla zde například skupina JPP, pro kterou Alakotila komponuje a často s ní hraje na klavír či harmonium. K jeho posledním projektům patří orchestr zaměřený na finské tango, jako aranžér přispívá Alakotila i na alba jedné z nejslavnějších finských skupin Värttinä.
V dnešní Mozaice uslyšíte například skladby: Prolapsus, Tango Toivolle / Tango For Toivo, Uusi Suunta / New Direction, Lumikin Ja Prinssin Tanssi / Dance For Snow White And Her Prince.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
