Dirigentská legenda Helmuth Rilling v Praze. Jak dopadl koncert, který dirigoval?
Slavný německý dirigent Helmuth Rilling provedl 2. a 3. dubna se Symfonickým orchestrem Hlavního města Prahy FOK Beethovenovu monumentální Missu solemnis. Koncert jste mohli na Vltavě poslouchat i sledovat formou videopřenosu ze Smetanovy síně Obecního domu.
Podle hudebního publicisty Jindřicha Bálka se na provedení Beethovenovy náročné skladby projevila hlavně dirigentova rozsáhlá zkušenost: „Rillingovo provedení působilo jako klidnější, meditativnější, pečlivě a zkušeně vedené. Jako bychom před sebou měli kantora ze starých časů. Dramatické momenty ale vyzněly přece jenom o něco méně.“
Orchestru FOK prospěla celkově ztišená role, výraznou oporou provedení byl sbor. „Sólisté byli všichni mladí a zazpívali se ctí, s precizním a soustředěným přístupem,“ myslí si dále Bálek.
Znalec Bacha i romantiků
I když Helmutha Rillinga mnozí spojují především se jménem barokního titána J. S. Bacha a znají ho zejména jako poučeného vykladače staré hudby, málokdo ví, že Rilling je zároveň znalcem hudby romantické. To potvrzuje i dramaturg Pražských symfoniků Martin Rudovský. Setkání s erudovanou dirigentskou legendou je podle Rudovského pro orchestr i sólisty velmi inspirativní a podstatnou hudební zkušeností.
Čtěte také: Přímý videopřenos ze Smetanovy síně Obecního domu v Praze
Beethoven napsal Missu solemnis pro orchestr, smíšený sbor a čtyři sólisty. Ačkoli Beethoven skladbu komponoval na liturgické texty, nejedná se podle publicisty Petra Vebera primárně o dílo, které by mělo liturgické zakotvení.
V Beethovenově mši se prolíná hra orchestru s širokými sborovými plochami a sólovými pěveckými party. Právě práce se sborem a sólisty patřila podle Petra Vebera vždy k doménám Helmutha Rillinga, který s pražským orchestrem a sólisty skladbu nastudoval.
Pro pražské provedení si dirigent vybral zpěváky sám
Sólisty Helmuth Rilling posbíral doslova ze všech koutů světa. Kromě nadějné české sopranistky Lucie Silkenové se v Misse solemnis představí brazilská altistka Kismara Pessatti, německý tenorista Sebastian Kohlhepp nebo venezuelský basista Ivan García.
Sám dirigent k tomu říká: „Máme úžasné zpěváky. Jedna sopranistka – Lucie – je Češka. Je to mladá, velice talentovaná pěvkyně. Ostatní zpěváky jsem si přivezl z různých koutů světa.“
Sopranistku Lucii Silkenovou, která už sbírala zkušenosti na mnoha koncertních pódiích světa, obsadil Rilling do Missy solemnis na základě její nahrávky, kterou mu zaslalo vedení Pražského symfonického orchestru.
Pěvkyně potvrzuje, že interpretace Beethovenovy skladby je nejen pro zpěváky, ale i pro orchestrální hráče a sboristy obtížná, protože na ně klade vysoké technické nároky. Ty spočívají nejen v souhře všech složek, ale i v náhlých změnách dynamiky, výrazu a tempa.
Veškeré technické i jiné těžkosti jí ale pomáhá překonat obsah a myšlenkové poselství Beethovenova díla. Podle publicisty Petra Vebera směřoval Beethoven ve své mši k univerzálnímu, všelidskému poselství. Jeho proslulá rozporuplnost se podle něj v tomto díle neprojevuje.
