„Rodiče se seznámili při lidové hudbě,“ Iva Bittová vydává nové CD Slovenské spevy

Dnes po celém světě známý autor a vynikající klavírista Béla Bartók nebyl jen obdivovaným skladatelem, ale patřil i k nejvýznačnějším etnomuzikologům počátku dvacátého století. Vzhledem k tomu, že vyrůstal v rakousko-uherském mocnářství (roku 1881 se narodil v dnes rumunském Sânnicolau Mare), soustředil se především na folklór jeho zemí. A to natolik důkladně, že jen jeho sbírka slovenských lidových písní (a nutno dodat že sbírky písní maďarských a rumunských jsou rozsáhlejší), která se rozrůstala až do jeho smrti v americkém exilu v roce 1945, dnes obsahuje více než 3200 záznamů.

Album Slovenské spevy má tedy z čeho těžit. Úžasným způsobem se na něm spojuje živelnost dodnes svěžích melodií, vynikajícího pěveckého podání i citlivého instrumentálního doprovodu. Folklorní kořeny se tu potkávají se světem umělecké kompozice a Iva Bittová tu opět potvrzuje svou hlasovou univerzálnost a interpretační schopnosti. „Transkripce Vladimíra Godára Slovenských písní od Bély Bartóka mi opět umožnila proniknout do hudebního světa folkloru,“ vysvětluje Iva Bittová.

44 optimisticky radostných i teskných písní v 70 minutách

Některé z nich jsou jen kratičké a působí jako fragment nebo skica, ale přesto okouzlují pestrostí, svými hudebními nápady a občas i nečekaným vtipem. K atmosféře, která má daleko k odosobnělé návštěvě zaprášeného skanzenu, přispívá i procítěné podání, svědčící o tom, jak se Bittová přirozeně sžila s tím, co už dnes považujeme za kulturní dědictví. Album bude představeno na samostatném společném turné, které Iva Bittová a slovenské smyčcové kvarteto chystají v závěru letošního roku po městech České republiky i Slovenska.

Iva Bittová v pražském klubu Jazz Dock |foto: Martin Straka

Iva Bittová, zpěvačka, houslistka a herečka, ne nadarmo bývá často označována za „hudební chameleonku“. Její cesta vedla přes brněnskou konzervatoř mezi dnes už legendy moravské alternativní scény, a odtud pak na mezinárodní scénu, včetně newyorské Carnegie Hall. Záběr má bez přehánění obdivuhodný. Nejsou jí cizí hudební performance ani programy zaměřené na děti, zpívala rock s kapelou Dunaj i operní árie, osobitě interpretuje lidové písně, vyzkoušela si experimentální jazz i houslové úpravy klasické hudby, a spolupracovala i s americkým avantgardním seskupením Bang On A Can All Stars . Dnes Ivu Bittovou často provází přívlastek „fenomenální“ a album Slovenské spevy je už pětatřicáté v její diskografii.

Maminka a tatínek se seznámili při lidové hudbě – ona ze Slovácka, on ze Slovenska. Lidové písně jsou mi blízké, vyrůstala jsem na nich. Můžeme se jejich prostřednictvím vrátit v čase – nápěvy mluví o tom, jak lidé dřív žili. Je to i dnes inspirace k dialogu s posluchačem.

Na albu spolupracoval starý známý i kvartet s mladistvou energií

Se slovenským skladatelem Vladimírem Godárem, který je mimo jiné držitelem dvou Českých lvů za hudbu k filmům Návrat idiota a Sluneční stát, spolupracuje Iva Bittová už dlouhá léta. K jejich hudebním setkáním patří například soundtrack k filmu Krajinka, skladba Ecce Puer na text Jamese Joyce, nebo projekt Mosty-Gešarim z roku 2001. Jejich zřejmě nejznámějším společným dílem je famózní album Mater z roku 2006.

Slovenský Mucha Quartet se věnuje interpretaci hudby od období vrcholného klasicismu po současnost a tvoří ho Juraj Tomka (první housle), Andrej Baran (druhé housle), Veronika Prokešová (viola) a Pavol Mucha (violoncello). Od roku 2003, kdy jej na bratislavské konzervatoři založili, pravidelně koncertuje, včetně řady festivalů jako je Pražské jaro nebo Bordeaux String Quartet Festival. Hrál i při návštěvě anglické královny Alžběty II. na Slovensku a svůj debut oslavil v roce 2011 v Lucemburské Filharmonii. Provází ho řada ocenění: na 21. ročníku mezinárodní soutěže Leoše Janáčka v Brně kvarteto získalo první cenu za interpretaci jeho skladby, je vítězem soutěže Josef Windisch Preis ve Vídni, držitelem 3. ceny z mezinárodní soutěže Gianni Bergamo Classic Music Awards v Luganu nebo 1. ceny na Mezinárodní soutěži komorní hudby Antonína Dvořáka v Praze. Bittová se se souborem setkala ráda: „S Mucha kvartetem, velmi mladým a talentovaným tělesem z Bratislavy, jsme se v poměrně krátkém čase nastudování materiálu úžasně sehráli. Jejich mladistvá energie osvěžila a inspirovala mou interpretaci.“