Brno a Janáček festivalový, původní, lahůdkový, grandiózní
V Brně byl zahájen mezinárodní festival Janáček Brno. Jeho čtvrtý ročník nabídne během dalších osmi dnů na dvě desítky operních představení, symfonických a komorních koncertů vše v podání špičkových domácích i zahraničních umělců.
Festival slavnostně začal 21. listopadu v 16 hodin. Prvním představením byla světová premiéra Janáčkovy opery Věc Makropulos podle kritické notové edice v režii Davida Radoka.
Předposlední operu dokončil Leoš Janáček dva roky před svoji smrtí, v roce 1926. Autor předlohy, Karel Čapek, nebyl zpočátku ze zhudebnění dramatu z excentrického světa operních div, šlechty a maloměšťáků příliš nadšen, dnes dílo patří k nejhranějším českým operám ve světě. Jeho mysteriózní zápletka o věčném životě je přitom podle režiséra Davida Radoka pouze prostředkem, jak zobrazit relativitu hodnot a času.
Opera podle původních představ autora„Janáček Čapkovu předlohu ještě umělecky povýšil,“ tvrdí dirigent Marko Ivanovič. Každé slovo má podle něj přesně daný význam. Operu diriguje podle nové kritické edice, dílo zazní tak, jak si je autor skutečně představoval a jak dosud nikdy nezaznělo - už při premiéře v roce 1926 se hrálo s úpravami a těch časem přibývalo.
Logické by bylo uvést Věc Makropulos v dnešním Mahenově divadle, kde mělo premiéru před 88 lety, hraje se ale v sousedním divadle, Janáčkově. Mimo jiné s ohledem na jeviště, které má podobné rozměry jako v divadle v Göteborgu - jde totiž o koprodukci obou operních scén a ve Švédsku bude dílo uvedeno za rok. Tomu odpovídá i reprezentativní mezinárodní obsazení, v hlavní roli vystoupí švédská sopranistka Gitta-Maria Sjöbergová. Alberta Gregora zpívá Aleš Briscein.
Liška Bystrouška i Její pastorkyňaJanáčkovský festival v Brně ovšem nabídne i řadu dalších lahůdek a diváci budou moci dokonce srovnávat. Hned dva operní tituly jsou v programu zařazeny v různém nastudování: Příhody lišky Bystroušky uvádí pražské Národní divadlo v režii Ondřeje Havelky a studentská scéna domácí Janáčkovy akademie múzických umění. Její pastorkyňu přivezou do Brna soubory z Grazu a Zagrebu. A i další program je jakousi bohatě prostřenou tabulí, což ostatně platí pro každý ročník, jak potvrdil dramaturg Jiří Zahrádka.
Opera Europa „brunensis“Letošní festival má ovšem jeden skutečný skvost, jímž je konference Opera Europa. Od včerejška se jí účastní 220 zahraničních hostů z 35 zemí. „Dostat takto prestižní akci do Brna není samo sebou,“ zdůrazňuje šéfka tamního operního souboru Eva Blahová.
Právě současné inscenování Janáčka je jedním z hlavních témat konference. Nutno přiznat, že druhý světový nejhranější operní skladatel 20. století to u nás stále ještě nemá tak snadné, jako v cizině. V samotném Brně stále u části publika přetrvávají předsudky a mýty o tom, že je posluchačsky příliš náročný. Právě janáčkovskému festivalu se to ale podle dramaturga Jiřího Zahrádky daří úspěšně bořit.
Glagolská mše na závěrZcela výjimečný by měl být i závěrečný bod programu, jímž je Janáčkova Glagolská mše. Zazní nejen v původním znění, ale také na původním místě, ve velkém sále sokolského stadionu. Navíc i v jistém smyslu s původními interprety, protože po osmdesáti sedmi letech se opět k provedení spojí orchestr a sbor brněnské opery a Brněnský filharmonický sbor Beseda brněnská.
