„Byla vášnivá a věřila hudbě.“ Cassandra Wilson uzavřela Struny podzimu zpěvem pro Billie Holiday

20. listopad 2015

Temný, sametově zabarvený hlas afroamerické jazzové zpěvačky Cassandry Wilson uzavřel 20. ročník multižánrového hudebního festivalu Struny podzimu. Jedna z nejuznávanějších postav současného jazzu v Praze představila své poslední album Coming Forth By Day, které věnovala zpěvačce Billie Holiday.

Neúnavný hledačský instinkt a touha překračovat hranice především charakterizují výraznou osobnost současného jazzu, jakou Cassandra Wilson nepochybně je. Držitelka dvou cen Grammy v Praze vystoupila ve Velkém sále Lucerny. „Billie Holliday pro mě v mnoha smyslech byla a stále je hlubokou studnicí inspirace a poznání,“ objasňuje umělkyně svůj vztah k jedné z nejvýznamnějších postav jazzu. „Kdyby totiž nebylo jí, nebylo by jazzového zpěvu. Měla velmi tvrdý život, který byl jednou velkou obětí. Byla ale velice vášnivá a věřila hudbě. Věřila v její společenský význam i v její politický potenciál, v čemž je velká síla. Zvnějšku se možná zdá, že byla mučednicí, že se životem nechala hluboce zraňovat. Já osobně si ale myslím, že byla mimořádně silnou ženou, která se nebála žít a dělat věci podle svého. A to s sebou přirozeně nese řadu rizik a každý na to nemá odvahu. Ona ji měla.“

Považujete se za její následovnicí? Je bez nejmenší pochybnosti, že pro jazzové hudebníky a pro jazzovou hudbu obecně je charakteristické, že všichni svým způsobem navazujeme na své předchůdce. Každý z nás se hlásí k nějakým východiskům, prozkoumává určité přístupy a svou prací následuje naznačené perspektivy. V tomto ohledu je Billie Holliday jedním z mých předků. Nebyla přímo mou učitelkou, ale byla mentorkou mých vlastních mentorů. Stojí u kolébky jazzu, a bylo pro mě tedy zcela přirozené věnovat se jejímu odkazu a složit jí poctu tím, že jí věnuji desku.

03515322.png

Vybrala jste pro ni jedenáct písní z repertoáru Billie Holliday, vedle standardů i její vlastní písně. Podle jakého klíče jste vybírala a jaký obraz o Billie Holliday jste chtěla svojí volbou vytvořit? Mluvíme-li o hudbě, pak nevěřím v logiku výběru. Nejsme to my, kdo si vybírá hudbu. To hudba si vybírá nás. Album Coming Forth By Day vznikalo velice spontánně. Scházeli jsme se ve studiu s partou hudebníků, a hodně jsme mluvili o Billie Holliday, její hudbě, o tom, co se nás dotýká a co v nás rezonuje. Tak postupně vznikal obrys desky. Hodně mě ale inspirovala i jedna má dobrá přítelkyně, hudebnice Lisanda Barnett, která je expertem na hudbu Billie Holliday. Přinesla mi krásný výběr jejích písní, který mi zprostředkoval velice zajímavý pohled. Výběr materiálu byl tedy kombinací mnoha setkání, rozhovorů a zážitků. Nesnažila jsem se to nijak ovládat, nechala jsem to přijít.

Velice originálně re-interpretujete tvorbu Billie Holliday, jaká byla vaše představa o práci s jejím hudebním odkazem? A bylo pro vás těžké najít svůj vlastní jazyk?Musím říct, že v případě tohoto alba neprobíhaly žádné dlouhé přípravy. Pro mě je hudba něco, co se utváří teprve v momentě, kdy se děje. Já sama pracuji se skvělými hudebníky, ke kterým mám velkou důvěru. Nesetkáváme se s hotovými koncepty, ale přijdeme s určitými nápady, které získávají tvar až ve chvíli, kdy se do nich ponoříte, kdy je začnete uskutečňovat. Je těžké ten proces popsat a vysvětlit. Já sama bych ho přirovnala k potápění se zavřenýma očima. Musíte do té vlny skočit a pevně věřit tomu, že cokoli uděláte, bude dobré a důvěryhodné.

03515320.png

Na vašem albu je skladba Last Song (For Lester), kterou jste sama napsala. Vracíte se v ní k situaci, kdy Billie Holliday nesměla zazpívat na pohřbu svého nejbližšího hudebního partnera, saxofonisty Lestera Younga…Tento song vznikl při práci ve studiu. Vyprávěla jsem svým spoluhráčům o tom, jak se k Billie Holliday dostala zpráva o tom, že zemřel Lester Young. Byla zrovna na koncertě v Londýně, po kterém se okamžitě vrátila do Ameriky. Šla na pohřeb a očekávala, že bude mít možnost rozloučit se s nejbližší duší tou nejpřirozenější možnou cestou, zpěvem. Ale Lesterova rodina to nedovolila. Pro Billie to byla rána, zlomilo ji to. Zemřela pět měsíců po Lesterově pohřbu. Chtěli jsme se k tomu těžkému okamžiku vrátit, splatit dluh. Napsali jsme tuhle skladbu a zazpívali jsme ji pro Lestera za ni.

Spustit audio