Hudba je jazyk, jehož prostřednictvím můžeme lépe poznat a pochopit sami sebe

1. červen 2015

Po více než dvaceti letech se na Pražské jaro vrátila jedna z nejuznávanějších klavíristek současnosti, Portugalka Maria João Pires. V Praze se tentokrát představila s Budapešťským festivalovým orchestrem v Klavírním koncertu Es Dur Wolfganga Amadea Mozarta.

Proč jste pro Prahu mezi více než pětadvaceti Mozartovými koncerty zvolila právě tento? Čím je pro vás mezi ostatními výjimečný?Na Mozartově Koncertě Es dur jsme se domluvili společně s vedením Budapešťského festivalového orchestru, s dirigentem Ivánem Fischerem. Mozartovy koncerty obecně miluji, mají velkou duši. A ke Koncertu Es dur mám obzvlášť blízký vztah, protože Mozart ho napsal v době svého mládí. Zvlášť pomalá věta je myslím dílem neobyčejné hloubky a krásy.

Mozartovy klavírní koncerty jste studovala od útlého dětství, veřejně jste je hrála už v sedmi letech. Váš vztah k Mozartovi by se tedy dal bez nadsázky přirovnat k celoživotnímu partnerství. Prožívala jste ve vztahu k tomuto skladateli a jeho hudbě také nějaké krize? Měla jste někdy chuť ho opustit nebo si dát alespoň delší pauzu? Rozhodně ano. Byly doby, kdy jsem Mozarta téměř nehrála. Dnes jeho koncerty hraji občas s orchestry, ale co se recitálů týče, tak Mozartovy sonáty jsem na ně nezařadila už dlouhou řadu let a jeho hudbu v posledních letech nehraji ani na komorních koncertech. Mozarta miluji, ale nemohu o něm říci, že je to můj nejoblíbenější a nejbližší skladatel. Jako interpretka se v jeho hudbě cítím velice dobře, ale kdybych si měla vybrat, tak bych volila mezi Schubertem, Beethovenem a Chopinem. Na rozdíl od Mozarta jsou mi ale mnohem nepřístupnější. Mám velice malé ruce, a proto jsem celý život bojovala s repertoárem. Z Mozartových děl jsem schopná zahrát všechny, u řady dalších autorů se ale projevují mé značné limity, někteří skladatelé jsou mi zapovězeni úplně. Například většina ruských skladatelů, Ferenz Liszt, velká část Brahmsovova klavírního repertoáru, a také většina soudobé hudby. I přesto nepovažuji tato omezení za neštěstí, protože klavírní literatura je velice bohatá a já si z ní přeci jen mohu stále vybírat.

03398851.jpeg

Z jakých zdrojů se rodí vaše tvůrčí inspirace a interpretační umění? Myslím si, že zdroj hudby se nachází uvnitř nás samých. Jsme lidské bytosti, které potřebují hudbu k tomu, aby vytvářely komunikační mosty mezi sebou samými a světem. Hudba je náš přirozený jazyk, který nepoužíváme jen k vyjádření osobního a každodenního. Je to jazyk, který nás navrací k naší nejvlastnější podstatě, jazyk, jehož prostřednictvím můžeme mnohem lépe poznat a pochopit sami sebe. Já sama přistupuji k hudbě s velkým respektem. Pokud se učím skladbu, kterou napsala jiná lidská bytost, pak se v momentě poznávání díla snažím upozadit svou osobnost, dát stranou mé vlastní tužby, přání i potřeby. Snažím se maximálně ponořit do světa a myšlenek toho daného člověka, maximálně mu naslouchat. Myslím, že jedině když nasloucháme, máme možnost proniknout nejen k podstatě daného díla, ale i jeden k druhému. A také k hodnotám, na které se dnes zapomíná, které současná společnost potlačuje. Tajemství pronikání k hudbě, ale i k druhým, podle mě spočívá ve skromnosti a pokoře.

03398853.jpeg

Romantická, ale třeba i impresionistická hudba podle mého názoru přímo vybízí ke zkušenosti transcendence, sebe-překročení. Mám dojem, že jste typ, který je zážitkům a prožitkům tohoto druhu otevřen. Vyhledáváte a zažíváte při hraní takové momenty? Ano, rozhodně. Hudba je jedním z nejsilnějších prostředků, který nám umožňuje překračovat naši materiální realitu. Myslím si ale, že tento typ zkušenosti nenabízí jen romantická nebo impresionistická hudba. Každá hudba, která je opravdová, autentická, a která vychází z nitra a duše člověka, nám otevírá tuto zkušenost. Obecně si myslím, že člověk je ustrojen tak, aby se pokoušel sám sebe překročit. Zkušenost sebe-překročení, sebe-transcendence je pro nás zcela zásadní, protože pokud se neustále soustředíme sami na sebe, jsme uvěznění, a velice omezení. Tyto prožitky nás osvobozují a rozšiřují naše schopnosti vnímat, cítit, rozumět. A dosáhnout jich se nám daří tehdy, pokud hluboce věříme, že hudba tento potenciál, tuto sílu má.

03398852.jpeg

Hudbu na té nejvyšší úrovni děláte už víc než šest desítek let. Přesto při různých příležitostech zdůrazňujete, že hudba a klavír nejsou ve vašem životě nejdůležitější. Co tedy ve vašem životě hraje nejvýznamnější roli?To je velice těžké říct. Hudba a klavír pro mě samozřejmě byly a stále jsou důležité. Hudba pro mě celý život byla motorem, který mě poháněl k poznání sama sebe, k pochopení smyslu života, k prohlubování lidských vztahů i vztahu k životnímu prostředí, ke všemu, co nás obklopuje. Více než umění jako takové pro mě ale vždy bylo důležitější zůstat otevřená, nesoudit, a přemýšlet o tom, jak mohu přispět k tomu, aby se dobře dařilo nejen mně, ale i druhým. Čili kdybych to měla shrnout – jádrem mého života vždy byla otázka – jak mohu participovat na dobru druhých.

To ostatně potvrzuje i řada projektů, ve kterých jste se v Portugalsku, Španělsku a v Brazílii věnovala práci se zneužívanými dětmi a s dospívajícími s problematickým sociálním zázemím. Věnujete se těmto projektům stále?Ano. Těmto projektům jsem se začala věnovat také v Belgii, kde učím. Tam se má práce bude pravděpodobně vyvíjet rychleji, protože se mi podařilo získat podporu lidí z několika významných institucí. Jádro mé práce stále spočívá v tom, že se prostřednictvím hudby pokouším přivést děti s traumatickými zkušenostmi k tomu, aby svá traumata přetvořily, transformovaly ve svou sílu. Aby znovu nabyly svou sebe-hodnotu, aby byly schopné dělat ve svém životě důležitá rozhodnutí. Mám dojem, že naše současná společnost se spíše snaží každého zbavit síly, snaží se nabízet jen jednoduchá řešení, výsledky bez práce a úsilí. Já si ale myslím, že my lidé jsme utvořeni tak, abychom překonávali překážky. Obtíže a nesnáze nejsou ze své podstaty negativní. Umožňují nám stávat se silnějšími, hodnotnějšími. A to je důležité nechat lidi na začátku jejich života prožít a pochopit.

03398849.jpeg
Spustit audio