Největší a nejdéle působící festival staré hudby v Praze zní letos na téma Venezia
Koncert francouzského souboru Les Folies françoisesa izraelské sopranistky Daniely Skorky, který se uskutečnil 11. července v Zámku Troja, zahájil sedmnáctý ročník mezinárodního hudebního festivalu Letní slavnosti staré hudby. Zároveň odstartoval dlouhodobou spolupráci festivalu s prestižním Centrem pro barokní hudbu ve Versailles, v níž významnou roli hraje podpora ze strany Francouzského institutu v Praze. V dalších letech bude tato spolupráce přinášet nejen koncerty, ale také inspirativní tvůrčí setkání a vzdělávací projekty.
Galantní Evropa 17. a 18. století se vyznačovala tím, že po ní putovaly velké kulturní osobnosti. Mecenáši a královské dvory navíc podporovali tuto cirkulaci myšlenek a umění. Podle kulturního atašé Velvyslanectví Francie v České republice Alexandra Pajona má Evropa slavnou minulost, ale dnes si musí klást řadu otázek. A tyto otázky si podle jeho slov musíme klást, i když mluvíme o kultuře. Jestli má Evropa nějakou budoucnost, je to budoucnost kulturní: „Rádi bychom navázali na kulturní spolupráci, která tady již existovala mezi lety 1957 až 1990.
Nyní se ale bude jednat o spolupráci s osobami a nestátními institucemi. Centrum pro barokní hudbu ve Versailles připravilo tříletý projekt, který se díky spolupráci s českým souborem Collegium Marianum stane projektem mezinárodním. Jeho cílem je nejenom získávat a udržovat kontakty, ale také rozšiřovat repertoár, jeho znalost i používání dobových nástrojů.“
Hlavním cílem Centra pro barokní hudbu ve Versailles je rozvíjet francouzskou hudbu 17. a 18. století. Podle jeho uměleckého ředitele Benoîta Dratwickiho se dnes toto národní kulturní dědictví stává dědictvím světovým, které by mělo být přístupné každému: „Považujeme proto za velmi důležité spolupracovat nejen s interprety a muzikology z Francie, ale také s osobnostmi z dalších zemí. V rámci našeho partnerství v tomto tříletém projektu přinášíme do Prahy repertoár, nápady a znalosti, kterými chceme obohatit české prostředí i české interprety.
V blízké budoucnosti připravíme také projekt akademického orchestru, který bude řídit umělecký vedoucí souboru Les Folies françoises Patrick Cohën-Akenine. Bude se jmenovat Akademie Versailles a budou v něm účinkovat mladí hudebníci z Čech i z okolních regionů. Současně máme i vědecký projekt, na kterém spolupracují francouzští i čeští odborníci. Jejich výzkum se týká cirkulace hudby a interpretů mezi Francií a Čechami v 17. a 18. století. Rád bych zdůraznil, že není jen jeden způsob, jak se má hrát francouzská hudba, ale v každé ze zemí, kam pronikala, byl určitý způsob, jakým ji interpretovali. A tento způsob bychom měli respektovat.“
Letošní ročník Letních slavností staré hudby, který tříletou spolupráci francouzské a české strany zahajuje, nese podtitul Venezia, tedy Benátky. Podle Benoîta Dratwickiho se toto téma na úvod spolupráce doslova nabízí, protože už v době Ludvíka XIV., a zejména ke konci jeho vlády, byly Benátky pro pařížské publikum městem snů: „V souvislosti s tímto tématem nám vykrystalizovaly hned tři koncerty. Ten, který festival v pondělí 11. července zahájil, a na kterém se podílel soubor Les Folies françoises a také izraelská sopranistka Daniela Skorka, byl jakýmsi prolnutím francouzského a italského stylu. Při dalším koncertu cembalistka Béatrice Martin připravila program speciálně s francouzsko-italským zaměřením.
Festival uzavře 4. srpna koncertní provedení opery André Campry z roku 1699 s názvem Karneval v Benátkách.Ta byla komponována pro Versailles a je to bezpochyby nejbenáčtější dílo z celého francouzského operního repertoáru 17. a 18. století. Pro toto festivalové provedení v Praze jsme dodali notový materiál a vybrali jsme také sólisty. Všichni sice nejsou Francouzi, ale jsou to znalci tohoto repertoáru. A nyní už společně s orchestrem Collegium Marianum koncert připravujeme. A to po stránce stylové i jazykové.“
Součástí spolupráce Centra pro barokní hudbu ve Versailles se souborem Collegium Marianum je rovněž i již zmíněný vzdělávací projekt s názvem Akademie Versailles. Ten se uskuteční na konci února příštího roku v prostorách Pražské konzervatoře. Budou to pětidenní mistrovské kurzy pro studenty smyčcových nástrojů. Specifičnost těchto kurzů spočívá v tom, že Centrum pro barokní hudbu ve Versailles pro ně zapůjčí repliky nástrojů, které byly používány v orchestru Ludvíka XIV. Půjde nejen o studium dobového repertoáru, ale i o rekonstrukci zvuku tohoto orchestru. Tyto kurzy se v minulosti uskutečnily například ne festivalu v Montpellier nebo v rámci londýnských PROMS.
V Praze je povede houslista a umělecký vedoucí souboru Les Folies françoises Patrick Cohën-Akenine: „Specifičnost orchestru s názvem 24 králových nástrojů byla v tom, že se jednalo o první orchestr ve Francii, který byl navíc známý svou disciplínou. Zvláštností je, že hudba pro něj byla psána v pěti osnovách. A každý ten hlas byl hrán na houslovém nástroji jiné velikosti a jiného rozsahu. Tento orchestr byl zvukově velice homogenní a zároveň velice přesný. Vystupoval zejména při slavnostních příležitostech k oslavám krásy královského dvora, ať již ve Versailles nebo také na zámku Chambord. V únoru v Praze s tímto souborem nastudujeme ukázky z oper Lullyho nebo Campry.
Vedoucími nástrojových skupin v tomto orchestru budou členové souboru Collegium Marianum v čele s violistou Vojtěchem Semerádem, který stál před časem u zrodu právě zahájeného tříletého projektu spolupráce festivalu Letní slavnosti staré hudby s Centrem pro barokní hudbu ve Versailles.
