Potřebuje Praha novou koncertní síň? Ano, ale s jakým obsahem?
Nová koncertní síň v hlavním městě České republiky – to je téma, které v české veřejnosti intenzivně žije několik posledních let. Věnoval se mu i publicistický speciál odpolední Mozaiky 11. 2. Pozvání k diskusi přijal ředitel MHF Pražské jaro Roman Bělor a ředitel MHF Struny podzimu a Dvořákova Praha Marek Vrabec.
Reprezentativní moderní budovy k provozu hudebních produkcí mají všechny významné metropole, Evropa v posledních letech zažívá v jejich výstavbě boom. Nové koncertní prostory vybudovali od roku 2000 například v Helsinkách, Kodani, Hamburku, Římě a dalších pětapadesáti evropských městech. Koncertní síně slouží zároveň jako galerie, kavárny a komunitní prostory. Zaslouží si také Praha novou koncertní budovu?
Argument, který nejčastěji zaznívá pro stavbu nového hudebního prostoru - potřeba vytvořit moderní koncertní sál s dostatkem míst, kvalitním zázemím a dobrou akustikou, který Praze chybí. Praha v současné době disponuje dvěma velkými sály určenými k provozu klasické hudby. Dvořákovou síní Rudolfina a Smetanovou síní v Obecním domě.
Navzdory diskusím zatím pro realizaci nového koncertního domu moc konkrétních kroků není. Za jeden se dá považovat „Memorandum o spolupráci a vzájemné podpoře při vzniku nového koncertního sálu“, které v dubnu roku 2010 podepsal tehdejší primátor Prahy Pavel Bém s Romanem Bělorem, zakladatelem a mluvčím Spolku pro výstavbu nového koncertního sálu.
Stěžejní a stále nejasná je otázka, kde novou koncertní síň v Praze postavit. Dva čeští architekti - profesor Miroslav Masák a Ondřej Císler – se rozhodli vhodnost jednotlivých lokalit prověřit architektonickými návrhy nové koncertní síně. Ty v rámci svých semestrálních prací vytvořili studenti ateliérů Techniky v Liberci, Fakulty architektury ČVUT a AVU v Praze.
