Potřebuje Praha novou koncertní síň? Po vzoru Hamburku, Paříže nebo New Yorku?
V minulých měsících jste v odpoledních Mozaikách slyšeli příspěvky věnované tématu výstavby nové koncertní síně v hlavním městě České republiky. Dnes se k tématu vrátíme. Tentokrát se ale zaměříme na zahraničí. Podíváme se do Hamburku, Paříže a také New Yorku.
Potřebuje Česká republika nový koncertní dům pro provoz vážné hudby? Jak by měla moderní koncertní budova vypadat, v jakých proporcích a kde by měla stát? To jsou témata, která jsme v pořadu Mozaika probírali nejen s odborníky na klasickou hudbu a hudební management, ale i s akademickými architekty. Našimi hosty byli v únoru ředitel festivalu Pražské jaro a zakladatel Spolku pro výstavbu koncertní síně Roman Bělor a umělecký ředitel festivalů Struny podzimu a Dvořákova Praha Marek Vrabec.
V dubnu jsme se tématem koncertní síně zabývali s architekty Ondřejem Císlerem a Miroslavem Masákem. Podle hostů našich diskusí jsou největší překážkou výstavby moderní koncertní budovy v hlavním městě České republiky finance. Podle odhadů by náklady na projekt a stavbu neměly překročit miliardu korun. Otázkou je, zda by se v praxi tento odhad osvědčil.
Negativní zkušenost z realizace ambiciózního projektu si v současné době odnášejí při stavbě Labské filharmonie v Hamburku. Futuristický, architektonicky impozantní projekt, který vedle koncertního sálu zahrnuje také hotel, podzemní garáže, soukromé byty, restaurace a bary, začalo město stavět v roce 2007.
Stavba, která měla být hotova v létě roku 2010, zatím ale zdaleka není u konce a město nakonec vyjde na téměř 800 milionů eur, což je částka desetinásobně větší, než se kterou původně počítalo. I proto se mluví o „skandální stavbě“ nebo o „největším evropském tunelu“. Budova filharmonie, stojící v samém srdci hamburského přístavu, by se měla otevřít z kraje roku 2017.
Po Hamburku se přeneseme do Paříže
V Paříži byla 14. ledna letošního roku otevřena nová budova Pařížské filharmonie. Jak se v nové budově daří hudebnímu provozu a jakých konkrétních obrysů v ní nabývá dramaturgie?
Ojedinělý koncertní sál Pařížské filharmonie slavnostně otevřel francouzský prezident Francois Holland. Moderní koncertní prostor pro tři a půl tisíce posluchačů nabízí moderní dramaturgii - třeba propojení hudebníků s publikem, ateliéry pro děti i seniory i multižánrový program. Budova slavného architekta Jeana Nouvela stojí na samém okraji Paříže s cílem decentralizovat se a přilákat nové publikum.
Po Hamburku a Paříži zamíříme do New Yorku
Když se řekne New York ve spojení s koncertním sálem, každému se ihned vybaví slavná Carnegie Hall. Prostor s jednou z nejlepších akustik patří mezi nejznámější ve Spojených státech a k nejproslulejším na světě. Budova, kterou navrhl architekt William Tuthill pochází z roku 1891. Stovky představení vážné i populární hudby se odehrávají ve třech sálech: Isaac Stern Auditorium (hlavní sál), Zankel Hall a Weill Recital Hall. Je zde ale i nahrávací studio a další prostory.
Ročně pořádají v Carnegie Hall na 700 koncertů, z nichž 180 zajišťuje management koncertní síně, ostatní jiné organizace. Celkem pojmou všechny tři koncertní sály 3669 posluchačů, jejich rozdílná velikost umožňuje citlivé umístění konkrétního koncertu i předplatitelské programové řady.
Dalším koncertním sálem je New York Philharmonic v Lincolnově centru
Jedná se o atraktivní vzdušné místo vybudované před pěti desetiletími, kam je odkudkoliv snadná dostupnost. Sál je určen pro asi 2600 posluchačů a v současnosti se plánuje jeho rekonstrukce, neboť dlouhodobým problémem je rozporuplná akustika. V tomto sále hraje výhradně Newyorská filharmonie, která si zde pořádá vlastní řady a festivaly. Na jevišti může vystupovat najednou až tisíc hudebníků.
