Protiválečné Te Deum uvádí s Českou filharmonií Manfred Honeck
Nikoli hudba pro hudebníky, ale osobní vyznání víry. Tak popsal své Te Deum z roku 1920 německý skladatel Walter Braunfels. Monumentální duchovní skladba s rozsáhlým partem sboru a dvou sólistů zazní dnes večer v Praze vůbec poprvé. Stejný program se odehraje v Rudolfinu ještě 8. a 9. ledna.
Monumentalita hudebního výrazu a naléhavost sdělení jsou tím, čím od prvního taktu působí jedna z nejslavnějších skladeb německého skladatele Waltra Braunfelse. Jeho Te Deum pro soprán, tenor, smíšený sbor, velký orchestr a varhany dnes v Praze uslyšíme vůbec poprvé. S Českou filharmonií ho nastudoval hlavní hostující dirigent orchestru Manfred Honeck. Jak říká, uvést v české premiéře Braunfelsovo oratorium nebylo jen jeho velkou touhou, ale i přáním managementu orchestru: „Když se sestavuje program, je třeba, aby souhlasily obě strany. Já sám jsem jeho velkým fanouškem, jeho díla jsem poprvé uváděl v letech 2000 a 2001. Byl jsem velice zasažen nejen jeho hudbou, ale i pohnutým životem. Je to velice zajímavá osobnost, bezpochyby jeden z velkých skladatelů 20. století. Proto jsem rád, že jsme jeho dílo mohli společně nastudovat a připomenout jím začátek první světové války.“
Emoce z hledání a nacházení boha v každém taktu
Te Deum Braunfels zkomponoval v roce 1920. Dva roky po návratu z první světové války, ve které bojoval a sám byl dokonce raněn. Válečná zkušenost měla podle dirigenta na Braunfelse zásadní vliv: „Viděl kolem sebe umírat hodně lidí, viděl hodně lidského utrpení. Hluboce ho to zasáhlo a začal hlouběji přemýšlet nad svým životem. Navzdory všemu utrpení války se cítil být velice blízko bohu. A rozhodl se pro změnu: konvertoval od protestanské víry ke katolicismu. Ve skladbě Te Deum vytvořil vyznání své víry, zobrazil moment svého vnitřního obratu. Je to skladba, ve které Braunfels hledá a nachází boha. Emocionální cesta této cesty vyzařuje z každého taktu.“
Braunfelsovo autentické dílo, které sám autor označil za osobní vyznání víry, je dílem kontrastů myšlenek a nálad. Dirigent Manfred Honeck cítí mezi jednotlivými čtyřmi částmi skladby velké rozdíly: „Jedná se o oratorium psané na základě náboženského textu a každá část vyjadřuje některý jeho aspekt. První věta je mocnou oslavou boha, druhá věta reprezentuje dny hněvu, v nichž se odehrává drama posledního soudu. Třetí věta je jedna z nejkrásnějších částí díla – v lecčems připomíná Wagnerova Lohengrina. Je plná klidná atmosféry, smíření, momentem, ve kterém se zdá být všechno vyřešeno. Poslední částí je Agnus Dei, kde je vyjádřeno velké utrpení člověka, bolest lidí prosících. Vše vyústí do velké oslavy boha, v níž se spojí orchestr a všechny hlasy. Je to bombastický, velice působivý závěr, který v mnohém připomíná Mahlerovy symfonie.“
Celá váha Te Dea patří sboru
Partnerem České filharmonie bude dnes večer na pódiu Rudolfina Pražský filharmonický sbor. Ten vokálně náročnou skladbu nastudoval pod vedením dirigenta Lukáše Vasilka. Sbor má podle něj v díle zásadní úlohu: „Braunfels využil vokální složku maximálně, s orchestrem sbor zpívá skoro pořád. Jsou tam dva sólisté, soprán a tenor, ze všech svých vstupů mají ale jen tři rozsáhlejší.“
Sopránový part nastudovala přední česká pěvkyně Simona Houda-Šaturová. Se skladbou i jejím autorem se setkala úplně poprvé. Práce jí inspirovala i těšila, a to i proto, že její part jí nepřipravil žádná větší úskalí: „Jsou tam náročnější místa posazená výš, člověk musí deklamovat, aby byl text srozumitelný. Náročnějšího, vypjatějšího zpívání jsou tam asi tak tři stránky. Jinak se to zpívá velice přirozeně a hezky.“ Druhým sólistou bude německý tenorista Dominik Wortig.
Braunfelsova emocionálně silná hudba rozezní dnes večer pražské Rudolfinum v podání České filharmonie. Hudbě a jejím sdělením podle Manfreda Honecka hráči orchestru dobře porozuměli. Na silný zážitek se tak mohou těšit i lidé v sále. „Hudebníci jsou Braunfelsovým dílem zasaženi. Jeho hudba je hluboce emocionální. A Česká filharmonie je podle mě jeden z nejcitlivějších a nejcitovějších orchestrů. Jsem si jistý, že duchu Braunfelsovy hudby velice dobře porozuměli, a myslím, že její provedení, bude pro všechny inspirativní zážitek,“ věří stálý hostující dirigent České filharmonie Manfred Honeck.
