Řím je v plamenech a Ostrava na počátku operní sezóny. Otevře ji Velkorysost Titova
Národní divadlo moravskoslezské v Divadle Antonína Dvořáka otevírá novou sezónu operou Wolfganga Amadea Mozarta La clemenza di Tito. Režijního nastudování se ujalo duo SKUTR.
Píše se rok 79 po Kristu a na římský trůn právě usedá Titus, nový a mezi lidmi zbožňovaný císař. Tímto motivem zahajuje Wolfgang Amadeus Mozart svou předposlední operu, kterou napsal jen pár měsíců před svou smrtí na objednávku českých stavů jako slavnostní počin u příležitosti korunovace Leopolda II. českým králem. Premiéru měla v pražském Nosticově dnes Stavovském divadle před 225 lety. „Opera vznikla za pouhých osmnáct dnů, takže je velmi specifická i co se týče hudebního materiálu. Po velkých titulech, jako byl Don Giovani, Figarova svatba nebo Kouzelná flétna se La clemenza di Tito svým hudebním jazykem poněkud vymyká,“ vysvětluje šéf souboru opery a autor hudebního nastudování Jakub Klecker.
Psychologie postav a tíha svěřeného úřaduVelmi zvláštní je podle Jakuba Kleckera, že se příliš neobjevují ansámblová čísla: „Mozart užívá árie, dueta, maximálně terceta, ale sbor se objevuje opravdu jen v těch nejvypjatějších a nejzávažnějších místech.“ Možná právě to bylo důvodem, proč se korunovační opera nesetkala s takovým úspěchem jako ty předešlé. Zklamaný Mozart po premiéře odjel zpět do Vídně a do Prahy se už nikdy nevrátil.
Opera La clemenza di Tito zazní v Ostravě vůbec poprvé a divadlo tím zároveň uctí letošní 260. výročí od skladatelova narození.
Mozartovo antické drama se v Ostravě odehrává v nadčasových kulisách připomínajících spíše studiové divadlo. Scénu tvoří v podstatě jen obrovská mapa Říma a prosklené chodby paláce. Režijní tandem SKUTR se totiž víc než antikou inspiroval osudem samotného vládce: „Ten svět, který navrhl Jakub Kopecký je odrazem toho, jak se asi cítí Tito, který nově nastoupil do funkce a musí se ubytovat v paláci, v němž jsou všichni ostatní víc doma, než on sám. Všichni ostatní ten prostor znají a nahlížejí na Tita v každém okamžiku jeho života. Pro nás byl daleko důležitější než inspirace antikou nebo tím, že jde o korunovační operu, tak spíš jsme chtěli přijít na to, co znamená, když někdo najednou dostane od lidí kolem sebe důvěru, že má vést celý stát, jak těžké je se rozhodovat v takové situaci. Takže se pro nás takto odkrylo docela zajímavé psychologické drama, než že bychom ctili operu serii, která má nějakou formu a podobně. My jsme spíš dbali na psychologii,“ doplňují se režiséři Lukáš Trpišovský a Martin Kukučka.
Ústřední postavou, která usiluje o vladařův život, je zhrzená Vitelie. V této roli se do Ostravy po 3 letech vrací sopranistka Kateřina Kněžíková: „Já jsem vždy o této roli snila a pouštěla jsem si ji na CD a moc se mi líbila. Je to fúrie, zhrzená žena, která si myslela, že dobude trůn, že je milována.“ Kateřinu Kněžíkovou bude alternovat Jana Šrejma Kačírková. Postavu císaře Tita ztvární tenoristé Mikołaj Adamczak a Jorge Garza.
