Se smyčcem to umí stejně dobře jako s taktovkou
Ruský houslista a dirigent Vladimir Spivakov, jeden ze zdárných žáků legendárního Davida Oistracha, oslavil sedmdesátiny.
„O plynoucím čase svědčí jen jeho šedivějící kštice,“ napsala Nězavisimaja gazeta v pátek 12. září, v den sedmdesátých narozenin slavného ruského houslisty a dirigenta Vladimira Spivakova. Je tomu více než šedesát let, kdy profesor Jankelevič daroval malému Voloďovi, mimořádně nadanému žáku moskevské Ústřední hudební školy, housle, s nimiž chlapec vykročil ke kariéře. Byl to nástroj benátského houslaře Francesca Gobettiho, postavený na začátku 18. století.
Housle byly po úrazu, v ruštině zvaném infarkt – vyspravené dřevěnou vlepkou a podle mínění znalců si neměly ani vrznout. To by na ně ovšem nemohl hrát Spivakov, o kterém se říkalo, že by dokázal rozezvučet i děravý kastrol. Až o mnoho let později, díky usilovné snaze manželky Sati, získal Vladimir Spivakov vysněné stradivárky (v roce 1997). Ale hudební svět pokořil díky houslím Gobettiho: to s nimi zvítězil v několika prestižních soutěžích a vystoupil na věhlasných scénách celého světa, přičemž nevynechával ani venkovské sály, včetně ruských.
A když dosáhl vrcholu interpretačního umění, začal znovu studovat – tentokrát dirigování (u profesora Izraila Gusmana). Mistr Lorin Maazel se ho prý tehdy zeptal, co blázní, nač mu to bude, když tak božsky hraje? A Leonard Bernstein daroval začínajícímu ruskému kolegovi svou vlastní taktovku.
Zprvu hledal vhodný orchestr
Spivakov ale brzy pochopil, že si ho musí vytvořit. Koncem sedmdesátých let vznikl tedy komorní orchestr, do něhož Spivakov vybíral ty nejlepší z nejlepších, skutečné virtuózy, z nichž každý byl schopen udělat kariéru sólisty – což se také často přihodilo.
Slavní Moskevští virtuózové letos oslavili 35. narozeniny. Zprvu zkoušeli po nocích; scházeli se v podnikových kotelnách, kočárkárnách panelových sídlišť, v klubu Vojenské akademie Michaila Frunzeho. Brzy na to už vystupovali v kýženém Velkém sále moskevské konzervatoře.
Na začátku devadesátých let Virtuozové odjeli na královo pozvání do Španělska, odkud se vrátil jen zlomek orchestru. Spivakov vyhlásil nový konkurs, díky čemuž své Virtuózy zásadně omladil. A na začátku nového tisíciletí vytvořil nový kolektiv: Národní ruský filharmonický orchestr.
Podle vzoru festivalu ve starobylém francouzském městě Colmar, který založil v roce 1989 a stal se jeho uměleckým ředitelem, zřídil Spivakov podobnou akci v Moskvě; na jeho pozvání tam vystupovaly světové hudební hvězdy.
V téže době založil nadaci pro mladé hudebníky – jedním z prvních stipendistů byl dnes už proslulý klavírista Jevgenij Kisin. Čerstvý sedmdesátník Vladimir Spivakov se dlouho a soustavně věnuje charitativní činnosti. Žije v Moskvě a v Paříži.