Skvostná hudba v česko-slovenském provedení. V Obecním domě zazní bolest lásky i jiskřivé šibalství

23. listopad 2016

Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK bude 23. a 24. listopadu ve Smetanově síni Obecního domu hostit dvě významné osobnosti slovenské hudební scény. Spolu s dirigentem Ondrejem Lenárdem, který je v Praze dobře známý, se představí také houslový virtuóz Milan Paľa.

Milan Paľa dnes patří mezi významné česko-slovenské houslisty mladší generace. Již během svého studia na Konzervatoři v Banské Bystrici získal řadu cen a nepřehlédnutelnou mezinárodní pozornost na evropských soutěžích. Později pokračoval ve studiu na Hochschule für Musik und darstellende Kunst ve Vídni a na Janáčkově akademii múzických umění v Brně, přičemž stále více inklinoval ke kombinaci několika houslových škol: „Měl jsem vícero pedagogů a samozřejmě každý z nich nějakým způsobem zasáhl do mé techniky a rychlosti. Na chvíli, nebo i delší čas jsem se takto nechal ovlivnit. Například to byl František Novotný z Brna nebo Semion Jaroševič z Izraele, žák Davida Oistracha, který, i když jsme společně nestrávili mnoho hodin, velmi silně zasáhl mé vnímání samotné techniky nebo zvukových možností nástroje.“

03656310.jpeg

Na závěr obou koncertů Pražských symfoniků zazní ve Smetanově síni Obecního domu Symfonie č. 6 h moll, která je posledním dílem Petra Iljiče Čajkovského. Slavný přídomek Patetická jí dodal skladatelův bratr Modest. Pro samotného autora byla určitě mimořádná a sám o ni psal v tom smyslu, že do ni bez přehánění vložil celou svou duši.

Při společném vystoupení se Symfonickým orchestrem hlavního města prahy FOK zahraje Milan Paľa Houslový koncert č. 1 Bély Bartóka, který nepatří mezi často uváděná díla houslové literatury. A poprvé ve své historii ho uvedou i Pražští symfonikové. V čem je tento koncert podle Milana Paľy výjimečný? Podle umělcem vychází síla skladby z příběhu, který ji doprovází. Béla Bartók totiž psal houslový koncert pro Stefi Geyerovou, do níž se na první pohled zamiloval. Umělkyně ale skladatelovy city neopětovala, proto může být vyznění skladby podle Milana Paľy pro někoho i trochu depresivní. Tento Bartókův první koncert se ale houslistovi zdá těžší, než skladatelův druhý houslový koncert, což je v kontextu toho, co je o obou skladbách známo, trochu paradoxní: „Druhý houslový koncert je opravdu o hodně těžší, ale v tomto je něco niterně zvláštního, něco z toho mladistvě zlomeného srdce. To si pamatuje každý, a pokud je to v umění, tak je to ještě silnější.“

03741048.jpeg

V rámci dnešního a zítřejšího koncertního programu Pražských symfoniků zazní dále symfonická báseň Richarda Strausse Enšpíglova šibalství. Její hrdina Enšpígl je legendární lidový šprýmař, žijící údajně v letech 1330 – 1350, který má své místo i v naší středověké literatuře. Enšpíglova šibalství zkomponoval Richard Strauss v roce 1895 podle starého čtveráckého způsobu ve formě ronda, v níž je monumentální instrumentace hbitě střídána sóly. Dirigent dnešního koncertu Ondrej Lenárd k tomu dodává: „Každopádně je to skladba, která hýří, je to ohňostroj. A když si představíte figurku Enšpígla, jak byl jedovatý a drzý, jak se každému vysmívá, to jsou motivy, které skladatel krásně poskládal, takže stačí, když zavřete oči a hned uvidíte ta jeho šibalství.“

Spustit audio