Z Věže oblaků zaslechnete ta nejjemnější pianissima. Grafeneggem prolétne roj hvězd klasické hudby
Prestižní orchestry, věhlasní sólisté i dirigenti se počínaje 14. srpnem sjíždějí do dolnorakouského Grafeneggu. V tamním zámeckém komplexu začíná čtyřtýdenní mezinárodní hudební festival Grafenegg 2015.
Slavnostní fanfárou německého skladatele Matthiase Pintschera začne festival, který ve světě hudby nemá obdoby. Jen zřídka se na jednom místě setkají v takovém množství špičky symfonické hudby. Letos mezi nimi doslova září jména jako Simon Rattle, Semyon Byčkov nebo Zubin Mehta. Za nezvyklou koncentrací nejen dirigentských osobností může podle uměleckého ředitele přehlídky Rudolfa Buchbindera fakt, že Grafenegg si mezi hudebními festivaly vybudoval prestižní pozici: „Řekl bych, že Grafenegg se stal jedním z nejvýznamnějších hudebních festivalů.
Nemyslím si, že na světě je ještě jiný festival, který by dokázal v jeden čas na jednom místě soustředit přední symfonické orchestry a s nimi největší dirigentská esa. Grafenegg je ale bezpochyby atraktivním místem i vzhledem k přírodním podmínkám a unikátním lokacím, ve kterých se konají hudební produkce.“
Je to místo s neopakovatelnou atmosférou a poslouchat v něm hudbu je velký požitekNejatraktivnějším místem hudebních produkcí je bezpochyby Wolkenturm čili Věž oblaků. Unikátní architektonický výtvor je největší venkovní arénou v Evropě. Monument z betonu, skla a oceli není jen neobyčejným estetickým objektem, podle Buchbindera má ještě další, pro provoz hudby stěžejní kvality: „Říká se, že Wolkenturm je nejlepší venkovní scénou na celém světě. To například tvrdí René Flemmingová, ale i celá řada dalších světových hudebníků. Důležité je především to, že Věž oblaků je vybudována po vzoru řeckého divadla. Z hlediska akustiky se jedná o zcela unikátní prostor, pro jehož ozvučení není potřeba techniky a amplifikace. Je úžasné, že v dokonalé kvalitě slyšíte i ta nejjemnější pianissima, a to i v poslední řadě.“ Nejedná se ale o arénu určenou pro 25.000 lidí. Aréna pojme celkem 1700 diváků, dalších 300 míst zapuštěných v zemi je určeno pro mladé publikum.
Pro dramaturgii festivalu je příznačné, že každý hudebník i orchestr si může sám určit, jakou hudbu chce a bude v Grafeneggu hrát. To je vlastně jeho motto: „Pamatuji si na jeden z prvních koncertů prvního ročníku, konkrétně na recitál Alfreda Brendlea, jehož program vznikal snad do poslední minuty. Stejné to bylo i s Piotrem Anderszewským, který mi řekl deset minut před koncertem: Nechci hrát domluvenou Beethovenovu sonátu opus 110, raději bych místo ní zahrál jednu z Mozartových sonát. A já jsem řekl - to není problém, zkrátka zahraj to, co chceš. A stejně tak je to i s orchestry. A myslím si, že tento koncept funguje velmi dobře.“
Na programu je i hudba soudobých světových autorů„Snažíme se publiku v Grafeneggu ukazovat všemožné podoby a formy soudobé hudby, která vzniká po celém světě, a umožnit jim tak nejen co nejširší vhled do současné hudby, ale i určité srovnání. V soudobé hudbě neexistuje jeden jednotný styl, pod který by se dala dnešní tvorba zahrnout. Každý skladatel má svůj autentický rukopis, své vlastní vidění hudby.“
Letošní festival představí především tvorbu skladatele a dirigenta Matthiase PintscheraMladého německého hudebníka si vybral jako rezidenčního skladatele. Matthias Pintscher povede cyklus workshopů a návštěvníci budou mít možnost slyšet jeho skladby na řadě koncertů. Mimo jiné i na tom, na kterém se v Grafeneggu představí český dirigent Jakub Hrůša. Toho si Rudolf Buchbinder vyhlédl už před lety: „Bohužel si nevzpomenu přesně, při jaké příležitosti jsem Jakuba Hrůšu poprvé viděl. Dobře si ale vzpomínám na dojem, který na mě udělal. Hned jsem si řekl, že by bylo dobré pozvat ho do Grafeneggu. Jsem rád, že letos se to povedlo a on se představí v zajímavém programu. Moc se na jeho koncert těším.“
