Poučeni z krizového vývoje, Invaze, Tři stálice moderní české prózy, Kresbobásně

Poučeni z krizového vývoje

Nakladatelství Academia vydalo studii literární historičky Aleny Fialové nazvanou Poučeni z krizového vývoje. Jak název napovídá, tématem je období normalizace, a sice pohledem tehdejší oficiální prózy. Po invazi v roce 1968 bylo potřeba reinterpretovat, resp. retušovat novodobé československé dějiny. Do ideologického boje byla povolána stejně tak pop kultura jako umělecká literatura. A to vlastně už podruhé: po budovatelských 50. letech nastupovala nemravná 70. léta, kdy už snad nikdo z tvůrců nevěřil ideálům, pouze se přizpůsoboval politické objednávce. Ke slovu se dostala – slovy Zdeny Salivarové – „druhá, třetí až pětadvacátá garnitura ke všemu ochotných“. Knihy těchto autorů vycházely ve velkých nákladech, byly překládány do slovenštiny, ruštiny či bulharštiny a štědře honorovány. Přesto se však žádné z těchto děl nestalo trvalejší hodnotou české prózy, všechna upadla víceméně v zapomnění podobně jako většina jejich autorů.

Alena Fialové si ve svém pojednání všímá poetiky a typologie této tvorby. Na rozdíl od 50. letech v ní ubylo postav sabotérů, agentů a záškodníků. Přesto však kladný hrdina pocházel většinou z dělnického prostředí a zápornou figuru zosobňoval pomýlený intelektuál, který se tak dlouho odchyloval od stranické linie, až zasadil ránu lidu svou zradou roku 1968. „Děláte tam v tý Praze pěkný voloviny, jen co je pravda… My tady venku nemáme čas na ty vaše pražský hysterie a blázniviny… my musíme makat, aby příští jaro, až vám vychladnou hlavy… bylo co žrát!“ Těmito slovy zhodnotila události pražského jara předsedkyně JZD Anka Šandová v novele Hrdelní pře, která se stala předlohou jednoho dílu majora Zemana.

Invaze Československo 1968

Nakladatelství Mladá fronta vydalo publikaci Invaze. Československo 1968, v níž novinář Vladimir Vedraško zaznamenal vyprávění Alexandra Majorova, velitele sovětských okupačních vojsk. „Doufám, že při listování těmito stránkami se čtenář ujistí, že jsem se mu přišel vyzpovídat. A opravit některé detaily a ne zcela pravdivá fakta o československém dramatu roku 1968,“ říká dotyčný zamotávaje se sám do nepřesností, jež musejí editoři uvádět na pravou míru. Přesto však je ten pohled z druhé strany zajímavý, unikátní a důležitý pro pochopení celé věci. Knihu přeložil Pavel Weigel.

Tři stálice moderní české prózy

Neruda, Čapek a Kundera – na první pohled nesourodé trojhvězdí na nebi tuzemského písemnictví se stalo svorníkem studie literárního historika a estetika Aleše Hamana. Tři stálice moderní české prózy, jak se svazek jmenuje, shrnuje autorovy úvahy od konce 50. let po dnešek. Analyzuje v nich klíčová díla, jež zakládají významnou pozici této trojice nejen v českém, ale i světovém kontextu.

Kresbobásně

Jak poezii, tak výtvarné umění obsahuje sbírka Kresbobásně z pera Aleny Nádvorníkové. Členka Surrealistické skupiny navazuje na metodu psychického automatismu jak v kresbě, tak v textech svých „polospících básní“. „Je to Boulogneský lesík v katalepsii,“ mohli bychom parafrázovat výrok Marcela Prousta, který si umělkyně vetkla coby motto své starší sbírky. Knihu, doplněnou kresbami, jimiž autorka vyzdobila svůj pražský byt, vydalo nakladatelství Reel Prague.