Ahoj, omlouvám se za posílání ptákoviny, ale nemohu jinak :o). Jste zvědaví, co o vaší mluvě věda ví?
Tým autorů tvořený především členy a spolupracovníky oddělení stylistiky a textové lingvistiky Ústavu pro jazyk český AV ČR zveřejnil výsledky svého výzkumu v rozsáhlé publikaci nazvané Stylistika mluvené a psané češtiny. Knihu vydalo nakladatelství Academia jako významnou pomůcku určenou lingvistům, studentům jazykovědných oborů, překladatelům, redaktorům a jak je uvedeno v anonci: „bohatý a diferencovaný výběr analyzovaných ukázek různých žánrů by mohl zaujmout i širší okruh čtenářů“.
Původně získala grant podporující projekt výzkumu stylistiky současné češtiny a jeho řešitelkou od počátku roku 2012 byla Světla Čmejrková. Ta bohužel zemřela již v závěru téhož roku, ale řešitelský tým z její koncepce a inspirativního myšlení o komunikaci, textu a stylu vycházel po celou dobu práce na projektu a při přípravě výsledné publikace. Úlohu řešitelky projektu převzala od roku 2013 Jana Hoffmannová. Dalšími členy autorského kolektivu jsou: Jiří Homoláč, Eliška Chvalovská, Lucie Jílková, Petr Kaderka, Petr Mareš, Kamila Mrázková.
Monografie navazuje na tradice pražské funkční stylistiky a snaží se dosavadní výzkumy stylové variantnosti českých textů doplnit a obohatit. Na otázku po souladu a inovacích odpovídá Kamila Mrázková: „Naše kniha nemá předchozí práce stylu nahradit nebo popřít. Jiná je v tom, že její základní dělení není určeno tzv. funkčními styly, ale tzv. komunikačními sférami. Tradičně se totiž v české stylistice za dominantní faktor nejvíce ovlivňující výběr jazykových prostředků považuje dominantní funkce promluvy. To má své klady, ale také nevýhody, což je dobře vidět, pokud se snažíme pojmout jazyk sdělovacích prostředků. Tam existují nejrůznější žánry, například informační, ale také zábavné, a když se podíváte na slovní zásobu, objevují se tam prostředky z nejrůznějších sfér, komunikačních i sociálních. Mimo jiné proto v této knize styl primárně vážeme na diferenciaci komunikačních sfér a naším cílem je tedy popis stylu textů spjatých s tím, že se uplatňují v určité komunikační sféře. Domníváme se, že toto dělení je nějak intuitivně bližší i laikům.“
Dnes přitakáváme „lajkováním“, rukou psané dopisy jsou v „červených číslech“Specifická, nová, a možná dokonce unikátní je kniha Stylistika mluvené a psané češtiny, podle Lucie Jílkové, v podrobnosti zpracování běžné každodenní komunikace: „Tolik pozornosti běžným mluveným i psaným textům v dosavadních stylistikách, domnívám se, věnováno nebylo.“ Běžná komunikace se odehrává v rodině, ve škole nebo v zaměstnání, při rozhovorech o pracovních nebo studijních problémech, ale také o volnočasových aktivitách. „V této sféře slouží komunikace prostému sdělování, ´obcování´a rovněž kontaktově zaměřené konverzaci,“ čteme v úvodu ke kapitole Sféra běžné každodenní komunikace. „Co se týče účastníků, tak jsou to většinou lidé, kteří se dobře znají, často si tykají,“ upřesňuje Lucie Jílková, „rovněž pisatelé osobních dopisů se znají. Situace je pak trochu odlišná v elektronické komunikaci. Pokud se jedná o vyměňování osobních e-mailů a sms, tak se ti lidé opět osobně znají. Jiné je to u přispívání do internetových diskuzí, tito pisatelé se nutně vzájemně neznají.“
Koloběh komunikace v jazyce a vývojové tendenceObčas se zdá, že jednotlivé sféry komunikace jsou svébytné oblasti využívající vlastní jazyk. Jako bychom měli k dispozici několikerou češtinu, jednu pro oficiální hovor, jinou pro osobní, soukromou domluvu. Ale to je logické, stejně jako fakt, že žádná z těchto oblastí není hermeticky uzavřená, naopak, mezi jednotlivými sférami probíhá docela živá výměna, to potvrzuje i Lucie Jílková: „Závažnou částí každé z kapitol knihy jsou také ´vývojové tendence´, kde se snažíme postihnout, jak to bude do budoucna. A myslím si, že například v mediální sféře je úplně jasné, že do ní nadále bude pronikat kolokvializace, neformálnost, dialogičnost, což se skutečně pak třeba projevuje i odklonem od spisovného jazyka.“
Neformálnost a mluvenost jsou asi dvě nejvýraznější oblasti pronikající do sfér médií a reklamy. Je to pochopitelné, protože jejich záměrem je přiblížit se k potenciálním příjemcům, navíc jak dodává Lucie Jílková: „Vliv sociálních sítí naprosto běžně dnes sledujeme třeba v tom, že součástí zprávy v seriózních novinách jsou citace právě ze sociálních sítí, z facebooku, twitteru a podobně. A samozřejmě tyto příspěvky mohou být zhusta psány nespisovně, takže k tomu přibližování spisovné a nespisovné češtiny například v mediální sféře rozhodně dochází.“
